Ministr vnitra Cabello, považovaný za muže číslo dvě Madurova režimu, neuvedl podrobnosti o zatčených. Obvinil je ale z toho, že "útokem" na energetickou soustavu země ovlivnili i dodávky vody a fungování nemocnic.

Vláda prezidenta Madura, který je u moci od roku 2013, výpadky elektřiny obvykle označuje za sabotáž opozice či Spojených států. Na vině je ale podle agentur letité zanedbávání energetické infrastruktury vládou, která podle opozice část peněz na investice do energetiky zpronevěřila. Ze země také utekly tisíce odborníků, včetně elektroinženýrů, kvůli ekonomické krizi a represím vlády vůči jejím kritikům.

Také v pátek venezuelská vláda označila výpadek za sabotáž a připsala ji opozici a jejím lídrům Maríi Corině Machadové a Edmundu Gonzálezovi. Machadová vede alianci hlavních opozičních stran v zemi a režim jí zabránil kandidovat v prezidentských volbách, jež se uskutečnily 28. července. Místo ní šel do voleb kariérní diplomat González, který je podle opozice vyhrál. Ústřední volební komise i nejvyšší soud, které jsou loajální režimu, označily však za vítěze voleb opět Madura, aniž by ale zveřejnily kompletní výsledky po okrscích.

Opozice své tvrzení zakládá na záznamech výsledků voleb z asi 83 procent volebních místností, které získala díky členům komisí či pozorovatelům opozice u voleb a které několik dní po volbách zveřejnila na internetu. Kvůli tomu čelí González a Machadová vyšetřování, prokuratura je viní mimo jiné z uzurpování si funkce, padělání dokumentů, sabotáže či spiknutí a na Gonzáleze v pondělí vydala zatykač.

Proti oficiálním výsledkům, jež označily za vítěze voleb Madura, se ve Venezuele konají protesty a vláda během nich zatkla na dva tisíce lidí, včetně desítek nezletilých. Zadržené označuje Maduro za teroristy a viní je z podněcování k násilí či terorismu, za což hrozí až 30 let vězení.

"Chtějí je vyhnat do exilu, aby zastavili domácí protesty, jimž nyní čelí. Záměr diktátora (Madura) je, aby se otočil list a vše zamrzlo. To nesmíme dovolit, ani my Venezuelané, ani mezinárodní společenství," řekl ve středu agentuře EFE bývalý předseda venezuelského parlamentu Julio Borges, který už několik let žije v exilu, dříve v Kolumbii, nyní ve Španělsku.