Ve vytipovaných místech provede SÚRAO například hloubkové vrty. Povolení průzkumu ale neznamená zelenou pro geologické práce, jejichž zpoždění roste, sdělil dnes ČTK mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti, horažďovický starosta z lokality Březový potok Michael Forman.

O povolení k průzkumu loni v únoru požádala Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Na základě toho MŽP průzkum v minulých dnech povolilo. "Obce, kterým hrozí stavba hlubinného úložiště, jsou připraveny využít na obranu svých zájmů všech dostupných prostředků. Včerejší (čtvrteční) povolení průzkumných území po více jak roce a půl od podání žádostí SÚRAO ukazuje, jak složité to pro vládu, která odmítla slíbené narovnání práv obcí při rozhodování, bude. Již je naprosto jasné, že plánovaný harmonogram nemůže byt dodržen a pokud na něm vláda bude trvat, bylo by to zřetelně na úkor bezpečnosti," uvedl Forman.

Platforma uvedla, že když MŽP v roce 2014 povolilo průzkumná území na sedmi z tehdy původních lokalit, soudy po žalobách obcí a spolků šest těchto povolení zrušily. Poukazuje na to, že zpoždění bude narůstat. Vláda podle ní schválila zkrácení harmonogramu přípravy úložiště, o kterém má být rozhodnuto do roku 2028. Na klíčové geologické práce, plánované původně na sedm let, nezbude dle platformy ani poloviční čas.

"Místo pro hlubinné úložiště, které má garantovat bezpečnost po statisíce let, tak má být vybráno na základě velmi neúplných dat. Takový spěch bude ohrožovat budoucnost obyvatel v jeho okolí," uvedl mluvčí Platformy proti úložišti, která sdružuje 39 obcí a měst a 18 spolků a usiluje o změnu v přístupu státu k nakládání s radioaktivními odpady. Mimo jiné stále prosazuje, aby rozhodnutí o výběru lokality pro úložiště bylo podmíněno předchozím souhlasem dotčených obcí.

Ve třech vytipovaných lokalitách se už uskutečnily jiné práce, pro které není třeba stanovit průzkumná území. Loni to byl například biologický screening rostlin a živočichů. Letos začal takzvaný hydromonitoring chování povrchové a podzemní vody a ochranu vodních zdrojů.

Stát by měl nejvhodnější místo vybrat do roku 2030. Hlubinné úložiště má být podle plánů správy konečným řešením životního cyklu radioaktivních odpadů. V úložišti mají být půl kilometru pod zemí trvale uložené hlavně tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren. Původně mělo vzniknout do roku 2065, o urychlení výstavby se mluví kvůli dočasnému zařazení jádra v EU mezi zelené investice. Podmínkou je, že státy spoléhající na jadernou energetiku mají mít hlubinná úložiště od roku 2050. Kromě Česka připravují svá úložiště i další státy.