U rakouské obce by mělo vyrůst 15 větrníků o výšce 250 metrů, nejvyšší kostelní věže tak převyšují pětinásobně. "Místo, kde mají stát, je dobře viditelné od Znojemského hradu, rotundy i Hradiště," uvedl starosta František Koudela (ODS). Znojmo argumentuje tím, že významnou složkou ekonomiky Znojemska je turistický ruch, který zaměstnává velkou část obyvatel. A rakouský investor by proměnil krajinu nedaleko Znojma v průmyslový a zdaleka viditelný park, jenž může turisty odradit.

Podle Kacetla jsou plánované větrníky obřími stavbami, protože dříve se stavěly ani ne poloviční. Vedení Znojma jedná na základě studie, kterou zastupitelé schválili už v roce 2010. Ta byla nazvána jako preventivní a reagovala na tehdejší záměry podél česko-rakouské hranice. Autorizovaná architektka v ní posuzovala krajinu od Vratěnína po Hrušovany a rozdělila území do čtyř celků. Zatímco v prvním stupni ochrany má být stavba větrníků nepřípustná, ve čtvrtém je lze stavět. "Vydal jsem pokyn odboru životního prostředí, aby studii nechal aktualizovat," řekl Kacetl.

Rakouská snaha v Mailbergu už je ve stavebním řízení. V St. Pöltenu se 6. listopadu uskuteční neveřejné projednání, kterého se chce Kacetl zúčastnit. Zda bude řízení přerušeno či nikoliv, je podle něj obtížné předvídat. Podle něj jsou proti stavbě i některé místní občanské iniciativy. Otázkou, na kterou ještě také nedalo odpověď ministerstvo životního prostředí, zůstává, zda mělo či má ještě dojít k mezinárodnímu posouzení dopadů na životní prostředí. Vedení města pozvalo hejtmanku Mikl-Leitnerovou do Znojma, aby ji seznámilo se svým postojem a důvody, zároveň se chce stát účastníkem správního řízení.

Kacetl zmínil, že se investorské snahy vrátily zhruba po 15 letech. Tehdy se podařilo některým stavbám na obou stranách hranice zabránit. V případě Chvalovic rozhodl dokonce opakovaně soud a dal za pravdu odpůrcům, které tehdy představoval Okrašlovací spolek ve Znojmě, jehož je Kacetl členem. Díky mezinárodní spolupráci se podařilo také před deseti lety zabránit stavbě větrného parku u hranic u Hardeggu. Projekt tehdy zrušila dolnorakouská zemská vláda. "Nyní však přicházejí investoři s novými plány a větrníky chtějí i někteří starostové obcí na české straně hranice po toku Dyje pod Znojmem. Dnes za mnou byl starosta Dyjákovic (Josef Gajdošík) a řekl mi, co se do toho vlamujeme, když to není na našem území, že to tam lidé chtějí. Chápu, že z toho obce mají peníze. Ale krajinu jsme zdědili po našich předcích a nepřísluší nám, abychom ji takhle znehodnotili. Chápu, že pozice jsou nesmiřitelné a nějaký kompromis asi není možný. Ale boj proti větrníkům povedeme až tam, kam nám to právní řád umožní," řekl Kacetl.

O větrnících se mluví i v Dyjákovičkách, Strachoticích, Hraběticích a Hevlíně a také v Blížkovicích, které jsou severně od Znojma. "Podle mě si mnozí lidé v těchto obcích neumí představit, jak by to po stavbě vypadalo. Uděláme vizualizace, aby si to lidé uměli představit," řekl Kacetl. Dosud stojí pětice větrníků z minulé investorské éry v Břežanech a také jeden na katastru Bantic.