To dnešní sluneční a větrné elektrárny nejsou. Ne, že válka s uhlíkem pro nás „není prioritou“ jak tvrdí ti, co by kvůli ní snad i umrzli. Máme ji za čiré zlo. Proč? Protože jsme humanisté – máme rádi lidi.

Jaké jsou výsledky Zeleného údělu? Drahé a nedostatkové energie. Ničení průmyslu, ochabující konkurenceschopnost a chřadnoucí prosperita Evropské unie. Hrozby, že nebude čím svítit a topit. Podpora čínských firem na úkor domácích. A nyní se dokonce dozvídáme, že kvůli přechodu na „čisté zdroje“ budeme provozovat diesel agregáty s výkone až dva gigawatty (tolik má celý Temelín), které „špiní“ daleko více, než uhlí – ale jsou potřeba na zálohování slunečních a větrných elektráren, když nesvítí a nefouká.

Někdo by mohl říci: dobrá, tak prostě zchudneme a budeme se mít o něco hůř. Ale pořád jsme nechutně bohatí a máme vysokou životní úroveň, tak se o něco uskromníme, abychom pomohli chudším a zachránili planetu. Blablabla… Tohle jsou samé lži. I kdybychom zítra všichni v Unii vymřeli a snížili tak naši uhlíkovou stopu na nulu, atmosféra to ani nepozná, protože státy jako Čína a Indie zvýší za rok emise o více, než my vyprodukujeme celkem. A rozvojové země na naše sebeobětování zvysoka kašlou.