„Podle mých informací, v té smlouvě, že by tam byl přesný závazek nebo přesné konkrétní číslo, ne,“ řekl Vlček. „To je spíš teď otázka na nás, je to na české diplomacii, ale i na dalších partnerech, jako je například Svaz průmyslu a dopravy nebo Hospodářská komora. Aby ty věci ve finále byly nějakým způsobem dotaženy,“ dodal. „Nějakým způsobem to nechceme s tou smlouvou aktuálně provazovat,“ řekl také. „Opětovně ale říkám, budeme tlačit na dodavatele opravdu, co nám síly budou stačit, aby ten rámec byl naplněn.“

KHNP s českými firmami podepsala zhruba osmdesát memorand. Některá mají i závaznější podobu. Konkrétní záruka ale ve smlouvě být nemá. „Nicméně šedesát procent českého průmyslu je cíl jak nás jako investora, tak je to potvrzený cíl na straně KHNP,“ řekl člen představenstva společnosti ČEZ Tomáš Pleskač. Dodal, že firmu čeká fáze projektování a licencování. „A vlastně tam se teprve bude specifikovat zadání do výběrových řízení, kterých se budou české firmy účastnit.“ Korejská firma tvrdí, že jedná s ČEZem i s podniky. „Díky využití potenciálu dodavatelského řetězce v České republice bude KHNP schopna dosáhnout cíle lokalizace ve výši šedesáti procent nebo více,“ uvedla ve svém vyjádření pro ČT.

Kritika ze strany opozice i oborových sdružení

Absenci jasně daného zapojení českého průmyslu kritizuje opozice i část oborových sdružení. „Jestliže si vážně budeme tvrdit to, že zde uděláme největší zakázku v historii České republiky ve výši 400 miliard korun, že nezaneseme naprosto jednoznačně a jasně nepodkročitelný limit pro český průmysl, tak pak se nám tady všichni vysmějí,“ řekl místopředseda ANO a bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

Také prezident České asociace ocelových konstrukcí Tomáš Měřínský si myslí, že ve smlouvě by měl být objem českého průmyslu, českých zakázek, uveden. „Pokud v té smlouvě nebudou specifikované dodávky, nebo aspoň ty zásadní části, tak mám obavu, že český průmysl může být do budoucna vyoutovaný.“