„Zatím se nedaří v českých podmínkách stavět nové větrné parky,“ podotýká ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Problém je podle provozovatelů v komplikovaném povolovacím řízení. Nejvyšší větrná elektrárna v Česku měří bezmála 190 metrů a příprava její stavby trvala tak dlouho, že zestárly i technologie, které uvnitř měly vyrábět energii.

Urychlit stavbu by ale nyní měly takzvané akcelerační zóny, tedy zóny podobné těm průmyslovým, na kterých by s předstihem část povolení získaly obec, kraj a stát. „Stavebník, když přijde na místo, tak už zbytek těch povolovacích procesů by měl zvládnout do jednoho roku,“ vysvětluje předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa.

„Je vidět, že to zjednodušování povolovacích procesů společně s dotací opravdu funguje,“ dodává vrchní ředitel sekce fondů EU z ministerstva průmyslu a obchodu Marian Piecha. Ministerstvo nyní eviduje nejvíc žádostí o dotace na stavbu větrných elektráren v historii. Přispívá padesáti procenty, potřebovalo by ale patnáct miliard, zatím má tři. Zbylé chce vyjednat s Evropskou komisí.