"Zakázka na projekt výstavby nové české jaderné elektrárny bude probíhat podle harmonogramu a postupu dohodnutého s vlastníkem," uvedla dnes ráno KHNP.

Český tendr by tak neměly ohrozit politické události v Koreji. Tamní prezident Jun Sok-jol v úterý vyhlásil stanné právo. Trvalo ale jen zhruba šest hodin; zrušila ho jihokorejská vláda poté, co se prezident krátce předtím rozhodl respektovat vůli parlamentu, který ho v hlasování k odvolání stanného práva vyzval. Jihokorejští opoziční poslanci dnes předložili návrh na odvolání prezidenta.

Situaci v Jižní Koreji monitoruje i česká vláda. "Situaci samozřejmě sledujeme. uvidíme, jaký bude vývoj dalších dnů. Těžko nyní soudit, zda hrozí nějaké změny v harmonogramu," řekl dnes novinářům před jednáním kabinetu ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Upozornil, že česká delegace se v předchozích dnech vrátila z Koreje, kde neformálně jednala zejména o zapojení českého průmyslu do projektu.

Korejská KHNP uspěla v tuzemském jaderném tendru, vláda v létě její nabídku upřednostnila před francouzskou EDF. Kabinet spolu s tím rozhodl, že chce v Dukovanech postavit dva nové jaderné bloky. První z nových reaktorů by měl být hotový v roce 2036. Náklady při aktuálně preferované výstavbě dvou reaktorů jsou při současných cenách 400 miliard korun. Do budoucna stát počítá také s opcí na další dva reaktory v Temelíně.

Tendr v současnosti ještě prověřuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), na který se obrátila EDF a další uchazeč americká společnost Westinghouse s námitkami proti průběhu soutěže. Antimonopolní úřad zatím nepravomocně rozhodl, že tendr byl v pořádku, a námitky zamítl. Obě firmy však podaly rozklad. Ještě předtím ÚOHS také zakázal uzavřít smlouvu s KHNP do doby, než úřad o věci rozhodne pravomocně.

Český vývoz do Korejské republiky za letošní první tři čtvrtletí meziročně vzrostl asi o 4,4 procenta na přibližně 9,6 miliardy korun. Jižní Korea byla v tomto období 43. nejvýznamnějším exportním partnerem ČR, vyplývá z údajů ministerstva průmyslu a obchodu (MPO).

Největší podíl na vývozu - téměř 40 procent - měly podle dat Českého statistického úřadu stroje a dopravní prostředky, následovalo průmyslové a spotřební zboží. S Jižní Koreou má ČR zápornou obchodní bilanci - import za první tři čtvrtletí činil zhruba 79,3 miliardy korun, což byl téměř stejný výsledek jako ve stejném období loni, kdy korejské firmy do ČR dovezly zboží za 78,9 miliardy korun. Ze všech zemí byl import z Korejské republiky do ČR zároveň 11. největší.