Za to, že obec na svém území strpí větrné elektrárny, bude dostávat finanční příspěvek. Jeho výši starostka nechtěla komentovat s odkazem na to, že smlouva ještě není podepsaná. V Sazomíně žije 260 lidí.

Záměr oznámila firma S&M Develop z Brna. Uvedla, že by u Sazomína chtěla stavět větrné elektrárny, z nichž každá bude mít výkon maximálně 4,1 až 4,3 megawattu (MW). V provozu by měly být přibližně tři desetiletí. Navržená výška elektrárny včetně listu je 180 metrů. Kvůli větrníkům budou potřeba také manipulační plochy, příjezdové komunikace a kabelové vedení.

Elektrárny by měly být pod návrším Zemanova kopce. Od nejbližší obytné budovy by měly být vzdálené přes 760 metrů. Stavba by podle zveřejněného záměru mohla začít v druhé polovině příštího roku. U Sazomína jsou pro ni podle investora splněné podmínky, kromě dostatečného větrného potenciálu a souhlasu obce a místa mimo chráněná území je tam i možnost napojení větrných elektráren na distribuční soustavu.

Na větrné mapě Česka patří Vysočina mezi potenciálně nejzajímavější oblasti. V kraji je zatím sedm větrných elektráren. Poslední dvě byly postavené v roce 2009 u obce Věžnice na Havlíčkobrodsku. Vzhledem k nynější podpoře obnovitelných zdrojů energií jednají o stavbách větrníků investoři na řadě míst v kraji.

Letos v únoru byl v systému EIA zveřejněný záměr Koncepce území zelená Vysočina na stavbu 17 větrných elektráren na území obcí Stonařov, Suchá a Otín na Jihlavsku. Podala ho společnost LCJ Invest. Na Pelhřimovsku nechala firma meridian Nová Energie v červnu posoudit možný dopad stavby dvou větrných elektráren u obce Moraveč, záměr nazvala Zelená Česká Kanada. V obou případech podle příslušného krajského odboru nelze vyloučit významný vliv na životní prostředí, proto budou tyto záměry posuzované podrobněji.

Někde na Vysočině lidé odmítli stavbu větrných elektráren v místních referendech, v tomto roce to bylo v Dalečíně na Žďársku, Jamném na Jihlavsku a v Počátkách na Pelhřimovsku.