"Polsko dlouhodobě a důsledně zdůrazňuje, že výjimky a odchylky ze sankcí uvalených na Rusko by měly být udělovány pouze z kritických důvodů. Neustálé prodlužování výjimek sankce oslabuje," uvedl Gajewski. Polsko podle něj bylo proti rozšíření výjimky, souhlasilo s ním pouze podmíněně s ohledem na přidanou hodnotu přijetí komplexního balíčku jednotlivých sankcí a opatření zaměřených na ruskou takzvanou stínovou flotilu. "Polsko zároveň vyjadřuje očekávání, že v souvislosti s tímto přijatým balíčkem sankcí bude proveden právní přezkum stávajících odchylek a výjimek," dodal chargé d'affaires.

"Výjimku formálně žádalo Slovensko, mohlo k ní dojít ale až po dohodě s Polskem, které ji do té doby blokovalo. Za vzniklé nedorozumění se omlouváme," uvedla mluvčí kabinetu Ješátková.

Platnost výjimky skončila 5. prosince a české ministerstvo průmyslu na konci listopadu informovalo, že "Česká republika nevidí důvod, proč by se měla výjimka prodlužovat". Výjimka tedy v původním návrhu vůbec nebyla, její prodloužení o půl roku ale prosadilo Slovensko, uvedlo ministerstvo hospodářství v Bratislavě.

Předminulý týden dva dny netekla ropa z Ruska do České republiky ropovodem Družba, dodávky byly obnoveny v pátek ráno. Důvod úřady nesdělily. Česko během té doby čerpalo ropu pouze západní cestou.

Dosud ropa teče do Česka ze dvou hlavních zdrojů. Jedním z nich je Družba, jejíž podíl na dodávkách loni činil 58 procent. Další část ropy přitéká z německého ropovodu IKL, který navazuje na italský ropovod TAL.

Zmíněný sankční balíček obsahuje další omezení pro osoby a společnosti, které se podílejí na ruské agresi vůči Ukrajině. Opatření by měla cílit proti takzvané stínové flotile zahraničních plavidel, která přepravují ruské ropné produkty. Členské země nové sankce potvrdily v pondělí.