V hodnocení Zelené dohody pro Evropu je česká společnost rozpolcená. Souhlasí s ní 48 procent Čechů, z toho 11 procent rozhodně souhlasí a 37 procent spíše souhlasí. Opačný názor zastává rovněž necelá polovina respondentů, přičemž 31 procent s dohodou nesouhlasí spíše a 17 procent rozhodně. Zbylá čtyři procenta dotázaných se nedokázala rozhodnout.

Z podrobnější analýzy vyplývá, že souhlas častěji vyjadřují ženy a že klesá s rostoucím věkem. Naopak velmi výrazně narůstá spolu s rostoucími obavami z klimatické změny.

Mnohem častější je podle autorů průzkumu souhlas s dohodou u lidí, kteří si myslí, že změně klimatu lze čelit jen změnou způsobu života. Nesouhlas ve zvýšené míře vyjadřují ti, kdo zastávají spíše názor, že klimatickou krizi bude možné překonat technologickým pokrokem při zachování dosavadního způsobu života.

Politicky podpora Zelené dohodě sílí s příklonem dotázaných ke koalici Spolu. Naopak klesá s příklonem k opozičním uskupením Stačilo!, Přísaha a Motoristé sobě.

Obavu Green Deal vyvolává zejména kvůli dopadům na ceny energií. S výrokem, že dohoda přispívá k jejich neúměrnému zdražování v průzkumu souhlasilo 71 procent dotázaných. Opačnou odpověď volilo 22 procent lidí a sedm procent nevědělo. I mezi stoupenci Green Dealu souhlas s výrokem o neúměrném růstu cen energií převažoval nad nesouhlasem.

Výzkum také zjišťoval názory občanů na to, zda je v Česku reálné dosáhnout průběžného cíle dohody, kterým je omezení skleníkových plynů do roku 2030 o 55 procent v porovnání s rokem 1990. Za dosažitelné to považuje 28 procent lidí, zatímco skepsi vyjádřila téměř dvoutřetinová většina. Zbývajících osm procent respondentů se nedokázalo rozhodnout. "I mezi podporovateli dohody skeptici ohledně dosažitelnosti jejího cíle převládají," uvádí CVVM. Výjimku tvoří pouze lidé, kteří s Green Dealem rozhodně souhlasí. V této skupině převažovali lidé věřící v dosažitelnost cílů v poměru 57 ku 35 procentům.

Názory lidí sbíralo CVVM od 2. do 11. srpna loňského roku. Na dotazy odpovídalo 1022 obyvatel ČR ve věku od 15 let. Oproti předcházejícím rokům, kdy byly otázky kladeny, se loni změnila metodologie výběru respondentů. To znemožňuje srovnání aktuálního výsledku s předchozími průzkumy na toto téma.