"Výhody jsou jasně vidět v časové i ekonomické úspoře. Není nutné zavěšovat na věže lávky, na kterých musí být lidé. A samozřejmě i vyhodnocení dat pomocí umělé inteligence je velmi rychlé," uvedl ředitel elektrárny Roman Havlín.

Mohutné věže slouží elektrárně od jejího zprovoznění v roce 1985. Jejich vnitřní a vnější pláště mají celkovou plochu 424.000 metrů čtverečních. Jednu z věží teď zvenku i uvnitř kompletně zmapovaly drony pomocí 3D laserového spektrálního skenování. Termovizní kontrola podle mluvčího odhalila i nepatrná narušení vnitřních vrstev. S pomocí umělé inteligence vzniklo takzvané digitální dvojče věže se zakreslením a identifikací zjištěných nálezů. Ve zkušebnách Kloknerova ústavu ČVUT Praha pak jeho pracovníci provedli fyzikálně-chemické zkoušky odebraných vzorků.

"Před nasazením nově zaváděných kontrolních metod musíme potvrdit jejich spolehlivost. Naše jaderné elektrárny ale chceme efektivně provozovat nejméně 60 let a k tomu potřebujeme nejnovější technologie," uvedl člen představenstva ČEZ a ředitel divize jaderná energetika Bohdan Zronek.

Jaderná elektrárna Dukovany má čtyři výrobní bloky, do provozu byly uváděné v letech 1985 až 1987. Čtvrtý blok je od Štědrého dne odstavený kvůli pravidelné údržbě, servisu a obměně jaderného paliva. Odstávka podle plánu potrvá do března. Vloni dodaly Dukovany do sítě 14,7 terawatthodiny (TWh) elektřiny.

Vláda loni rozhodla o výstavbě dvou nových reaktorů v Dukovanech. Postavit je má korejská společnost KHNP, s níž nyní ČEZ jedná o finální smlouvě. Uzavřít ji chce do konce letošního března. První z nových reaktorů v by měl být hotový v roce 2036.