Díky svému přínosu k plnění klimaticko-energetických cílů a snižování emisí skleníkových plynů je biometan považován za jednu z nejperspektivnějších forem energie z obnovitelných zdrojů. Jeho  obchod v rámci Evropské unie je ale dosud problematický. „Každá členská země například dosud používá jiná pravidla pro vydávání a uznávání záruk jeho původu,“ upozorňuje Petr Voltr, ředitel divize EFG Commodities a dodává, že „nedostatečně rozvinutý přeshraniční trh může mít negativní vliv i na rozvoj lokální produkce jednotlivých zemí, které naráží na nedostatečnou poptávku.“ Takovým případem je i Česká republika, která navíc na rozdíl od jiných států EU dosud nemá standardizovaný ani postup lokální provozní podpory.

Podle aktuálních dat Evropské unie se pouze malá část biometanu spotřebovává mimo zemi jeho výroby. Důvod je právě ten, že obchod s biometanem mezi státy často provází složitá administrativa spojená s certifikací emisních úspor a prokazováním jeho záruk původu. Tento proces se stát od státu liší, což obchod zpomaluje. Situaci by však měla v příštích letech zpřehlednit Unijní databáze pro biopaliva (UDB), která propojí národní databáze členských států a usnadní sledování přeshraničních transakcí i vykazování národních klimaticko-energetických cílů. 

Významnou překážkou přeshraničního obchodu s biometanem je i různá forma podpor a dotací na jeho výrobu v jednotlivých státech Evropy. Například Německo a Nizozemsko již v 90. letech zavedly podporu obnovitelných zdrojů energie, a jsou tak nyní poměrně daleko v jejich rozvoji, což se odráží i na oblasti biometanu. Tyto země tak podporují nejen jeho domácí produkci, ale i export. Naopak státy jako Česko a Slovensko teprve zavádějí nová schémata podpory, která by však při správném nastavení měla zajistit pro výrobce v rámci tuzemského i evropského trhu větší konkurenceschopnost. „Pro další rozvoj oboru je zásadní nejen harmonizoce pravidel přeshraničního obchodu, ale také výraznější podpora domácí poptávky. Přijetí efektivních nástrojů pro obchod s biometanem, které zpřehlední podmínky pro jeho výrobce, může pak napomoci v plnění klimatických cílů jednotlivých zemí i rozvoji moderní energetiky,“ vysvětluje Petr Voltr.