„Zemní plyn je jedním z největších dekarbonizačních faktorů především pro náhradu uhlí v teplárenství a elektroenergetice. V těchto oblastech se už nyní realizují anebo připravují mnohamiliardové investice do plynových zdrojů,“ prohlásil ředitel strategie EGU Michal Macenauer.

Tyto zdroje budou podle jeho slov nejen vyrábět teplo, ale také elektřinu, a to do značné míry v době, kdy ji nebude možné získat ze slunečního svitu a větru. „Podle našich predikcí stoupne do roku 2035 výroba elektřiny z plynu 3,5násobně,“ doplnil.

Zemní plyn se tak podle generálního ředitel Českého plynárenského svazu Josefa Kotrby stane na následujících dvacet let pro Česko základním palivem. Ale není třeba se obávat jeho nedostatku.

„Světové zásoby jsou dostačující a nevidím problém k nám plyn v potřebném množství dopravovat, a to ani s ohledem na očekávaný růst poptávky,“ řekl Kotrba.

„Ať už se dodávky do Evropy z východu obnoví, nebo ne, zkapalněný plyn LNG je zdroj, na který si vždy můžeme sáhnout,“ prohlásil. Do Evropy od Nového roku neproudí potrubím plyn přes Ukrajinu. Dodávky pro Česko jsou zajištěny přes Německo, ať už plynem například z Norska, nebo dovozem LNG do terminálu v nizozemském Eemshavenu. 

Zde má země prostřednictvím společnosti ČEZ do roku 2027 zajištěny kapacity odpovídající třem miliardám kubíků plynu ročně. To odpovídá čtyřiceti procentům roční spotřeby země.

Největší uplatnění najde podle Kotrby plyn v systému centrálního zásobování teplem, které v Česku využívají asi čtyři miliony obyvatel.

„Jsme schopni to zvládnout s infrastrukturou, kterou tu máme. Tuzemská plynárenská infrastruktura už takové objemy plynu přepravovala dříve,“ dodal.

Mezi lety 2021 až 2024 proběhla první etapa odchodu tepláren od uhlí, když se za šest miliard korun modernizovalo deset menších tepláren dodávajících teplo asi 110 tisícům domácností.