V příštích letech by kubánské úřady chtěly podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů zpětinásobit. Na Kubě má však tento krok převážně ekonomické odůvodnění.

Převážnou část elektrické energie na Kubě vyrábí tepelné elektrárny, které používají ropné produkty. Jejich nákup v zahraničí však velmi zatěžuje kubánskou státní pokladnu, které chybí valuty. Ministr energetiky Vicente de la O Levy, poukázal, že faktura za nákup pohonných hmot je vyšší, než výdaje na pořízení potravin či léků v zahraničí. "Více než polovinu naší spotřeby paliva tvoří výroba elektřiny," řekl ministr oficiálnímu deníku Granma.

Snížit účet za ropu chce Kuba právě výrobou elektřiny z obnovitelných zdrojů, a to hlavně za použití solárních elektráren. Jejich výstavba si však vyžaduje pořízení technologií ze zahraničí a relativně vysoké investice. Velkou část technologií poskytuje Kubě Čína, která s ostrovem, kde vládne komunistická strana, udržuje hospodářské vztahy.

Kubánské úřady podle agentury AFP letos počítají se spuštěním 55 velkých fotovoltaických elektráren. Obnovitelné zdroje zatím tvoří jen malou část vyrobené elektřiny na ostrově. V roce 2023 to bylo podle odhadů pět procent, úřady by však podíl chtěly do roku 2030 zpětinásobit.

Výrobní kapacita současných elektráren nedokáže pokrýt poptávku po proudu na Kubě. Každý den tak obyvatelé zažívají plánované přerušení dodávek proudu. V posledních měsících však ostrov zažil i několik celostátních neplánovaných výpadků. Za ty mohou i problémy s distribuční sítí. Rostoucí podíl obnovitelných zdrojů, které se často vyznačují tím, že jejích výroba není zcela předvídatelná, si při tom podle expertů vyžaduje výrazné investice do modernizace sítě.