"České orgány považují toto rozšíření stávající energetické infrastruktury tepelné sítě za situaci splňující podmínky existence přirozeného monopolu. Generální ředitelství EK pro hospodářskou soutěž uvedený názor potvrdilo. Financování projektu tedy nepředstavuje veřejnou podporu, která by vyžadovala notifikaci Evropské komisi a následné rozhodnutí komise o povolení této podpory," uvedl úřad.

O výstavbě horkovodu se uvažovalo v 80. letech minulého století. Kvůli tehdejším nízkým cenám plynu nebyl ekonomicky výhodný. Důsledky ruské agrese na Ukrajinu plány změnily. S projektem počítají územně plánovací dokumentace Vysočiny, Jihomoravského kraje i Brna.

Náklady na výstavbu horkovodu by měly dosáhnout 19 miliard korun. Hlavním investorem budou Teplárny Brno, které chtějí na projekt získat dotaci až deset miliard korun od Evropské unie. Teplárny argumentují tím, že horkovod zajistí ekologičtější výrobu tepla, když se díky němu sníží emise oxidu uhličitého až o 230.000 tun ročně. Zhruba tři miliardy korun z celkové částky by měla investovat energetická společnost ČEZ na vybudování výměníkové stanice v areálu elektrárny.

Teplárny Brno loni v březnu podepsaly k horkovodu realizační smlouvu s polostátní společností ČEZ, která dukovanskou elektrárnu provozuje. Podle smlouvy by měl ČEZ dodávat Brnu teplo po dobu provozu elektrárny v Dukovanech, v budoucnu se počítá s napojením horkovodu na nové jaderné bloky.