Podle ministerstva historicky či architektonicky cenné budovy patří do kategorie budov s vysokou energetickou náročností a nákladným provozem. Při rostoucích cenách energií to může vytvářet tlak na vlastníky těchto budov. U renovací bývá ale obtížné skloubit zachování historické hodnoty a snížení energetické spotřeby.

"Historické budovy určují ve velké míře ráz našich měst, obcí i kulturní krajiny. Bohužel na mnoha místech vidíme, že budovy chátrají nebo byly poničeny nahodilými dílčími zásahy. Zároveň svoje majitele, včetně státu, zatěžují vysokými náklady na provoz," uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Cílem vydané metodiky je hledat opatření, která zvýší kvalitu užívání těchto budov, sníží jejich energetickou náročnost a současně pomohou zachovat to, co je na nich skutečně hodnotné. "Chceme, aby historicky a architektonicky cenné budovy sloužily i nadále svému účelu – aby v nich lidé mohli bydlet, mít kanceláře nebo je využívat ke kulturním či společenským účelům," dodal ministr.

Ministerstvo připomnělo, že k financování takových renovací mohou majitelé využít také různé typy dotací například z programu Nová zelená úsporám nebo z Modernizačního fondu.

Od roku 2021 ministerstvo schválilo 112 žádostí na opravy památkově chráněných budov za téměř 75 milionů korun z programu Nová zelená úsporám. V létě plánuje vypsat další výzvu na podporu renovací památkově chráněných budov. Vydaná metodika má přispět nejen k lepší přípravě těchto projektů, ale i k většímu rozvoji renovací těchto budov.

Podle ministra kultury Martina Baxy (ODS) je vydaná metodika v této oblasti přínosem. "Na druhou stranu však nepředjímá podmínky rozhodnutí nebo závazných stanovisek orgánů státní památkové péče, když zejména při obnově kulturních památek musí dojít k individuálnímu posouzení návrhu obnovy," uvedl.

Michal Čejka z Centra pasivního domu řekl, že se zaměřili především na souvislosti, tedy jak se jednotlivá opatření vzájemně ovlivňují. Cílem bylo, aby se investor rychle zorientoval a mohl se odpovědně rozhodnout.

"I přes všechna možná omezení je možné u architektonicky a historicky cenných budov dosáhnout na úspory v rozpětí 20 až 60 procent a díky promyšlenému návrhu splnit i energetickou třídu B, tedy velmi úspornou," dodal Čejka.

Ministerstvo ale upozornilo, že publikace nepředjímá podmínky rozhodnutí nebo závazných stanovisek orgánů státní památkové péče. Proto doporučuje předem se v takových případech obrátit na odborná pracoviště Národního památkového ústavu.