"Na ziskovost má vliv převod majetku obcím, které jsou za smluvní ceny, které jsou ale nižší než účetní hodnota, takže kalkulace ziskovosti je ovlivněna těmito účetními operacemi," řekl dnes ČTK předseda představenstva Antonín Princ.

Vlastníkem JVS je 269 měst a obcí. Pitnou vodou zásobuje na 400.000 lidí. Loni nejvíce vody odebraly České Budějovice, 4,6 milionu metrů krychlových, a pak Tábor, 1,7 milionu metrů krychlových. Ostatní okresní města zaznamenala meziroční pokles spotřeby. Nárůst i pokles je podle Prince v řádu jednotek procent, proto celkový odběr je meziročně shodný. Nárůst o dvě až tři procenta společnost zaznamenala u obcí bez vlastních zdrojů vody.

Prioritou je posilování odolnosti vodárenské soustavy. Loni ji prověřila zářijová povodeň, která z provozu vyřadila řadu místních zdrojů, jež nahradila právě soustava. Úpravna vody Plav se však musela několik měsíců vyrovnávat se zakalením surové vody v římovské přehradě. Vyžádalo si to zvýšené náklady na provozní chemikálie a operativní zásahy do technologie úpravny. "Jihočeská vodárenská soustava představuje nenahraditelný zdroj pro všechny členy svazu. Naší prioritou proto musí zůstat udržení řádného provozu a rozvoje soustavy," řekl Princ.

JVS letos investuje do modernizace více než 189 milionů korun, loni vydal na investice 161,4 milionu Kč a dalších 23 milionů Kč na plánované opravy majetku. Letos umístí nové naftové agregáty do čerpacích stanic Hlavatce a Bukovec. To bude stát téměř 58 milionů korun, z nichž 38 milionů pokryje dotace Jihočeského kraje.

Na konci letošního února spustili zkušební provoz zařízení na likvidaci vodárenských kalů v úpravně vody Plav. Práce začaly loni v červnu demontáží deset let starého komorového kalolisu. Celková investice byla 40 milionů Kč.

Jihočeská vodárenská soustava měří 556 kilometrů a rozloha má 6300 kilometrů čtverečních.