Prozkoumejte všechny služby z energetického sektoru které nabízí platforma ENERGY-HUB
19. 05. 2025
"Prvoinstanční soud nevěnoval náležitou pozornost okolnostem svědčícím v neprospěch obžalovaného a především kontextu," uvedl v odůvodnění předseda odvolacího senátu Robert Pacovský. Nepravomocný rozsudek podle něj nevyznívá přesvědčivě. Sporná je doba, ve které měl Shenar akcie nabýt. Z důkazů lze podle Pacovského dospět k závěru, že až v době, kdy tvrdí obžaloba. Naopak některá tvrzení obhajoby jsou podle něj nelogická. "Nejednalo se o náhodný souběh pochybení celé řady lidí," uvedl soudce. Muž podle něj jednal účelově.
Shenar podle obžaloby koupil v roce 2009 stoprocentní podíly ve třech společnostech zabývajících se pronájmem a provozem nemovitostí. Firmy s projekty solárních elektráren na Českolipsku přejmenoval na eEnergy Ralsko, eEnergy Hodonín a eEnergy Ralsko - Kuřivody. Koncem téhož roku je podle spisu za 515 milionů korun prodal firmě ČEZ, která je zaplatila v několika splátkách v následujících dvou letech.
Shenar ale nezaplatil daň z příjmu, podle žalobkyně tak způsobil škodu přes 76 milionů korun. Státní zástupkyně v předchozích hlavních líčeních žádala, aby soud Shenara poslal do vězení a uložil mu i peněžitý trest.
Podnikatel se hájil tím, že společnosti zmíněné v obžalobě nakoupil v roce 2007. Udělal to záměrně právě proto, aby při jejich prodeji daně platit nemusel. Do konce roku 2007 totiž platil mírnější zákon, který dovoloval osvobodit akcie od daní, pokud mezi dobou jejich nabytí a prodejem uplynulo alespoň šest měsíců. Od počátku následujícího roku se pravidla zpřísnila a bez odvedení daní lze prodat podíly až po pěti letech.
Shenar v úvodu prvního kola hlavního líčení řekl, že kvůli 76 milionům korun by vězení nikdy neriskoval. Upozornil na to, že v Česku podniká víc než 20 let a nikdy neměl s placením daní problémy. Podle něj by také bylo nemyslitelné podvádět na daních při obchodování s polostátní firmou ČEZ.
Policisté se dlouhou dobu zabývali také okolnostmi, za jakých Amun.Re prodal firmě ČEZ obří solární parky u Ralska a Mimoně. Energetická společnost za ně zaplatila pět miliard korun, což bylo podle kritiků o miliardu více, než byla běžná výkupní cena.