Průměrná přepravní vzdálenost loni činila 403,9 kilometru. Prodloužila se proti roku 2023, kdy dopravci náklad průměrně přepravovali na vzdálenost 382,9 kilometru. V roce 2019 to bylo 328,2 kilometru, loni tak dopravci přepravovali náklad na průměrně větší vzdálenosti než před pandemií.

Přepravní výkony dopravců, tedy součet vzdáleností, na kterou byly ve vodní dopravě přepraveny jednotlivé tuny nákladu, loni činily 395 milionů kilometrů. Meziročně klesly téměř o 16 procent, proti roku 2019 pak zhruba o třetinu.

Nejvíce nákladu loni přepravili dopravci po vodě ve třetím čtvrtletí, nejméně v prvním. Stejně tak nejvíce kilometrů dopravci s nákladem urazili ve třetím kvartálu, nejméně v prvním.

Meziroční pokles způsobila zejména nesplavnost labského úseku Mělník - Chvaletice, která trvala od konce roku 2023, uvedl už dříve předseda sekce vodní dopravy Svazu dopravy Lukáš Hradský. Splavnost Labe ovlivnily také zářijové povodně. Několik týdnů po povodních Státní plavební správa obnovila plavbu, ale s řadou omezení například v podobě nižšího ponoru nebo plavbou na vlastní nebezpečí.

Podle dřívějšího vyjádření mluvčího Ředitelství vodních cest Jana Bukovského jsou plavební podmínky v Česku nestabilní a obor je dlouhodobě podinvestovaný. Podle Hradského správci vodních cest nemají dostatek techniky a prostředků na odstranění nánosů v postižených úsecích. Nevyužívá se podle něj ani technika soukromých subjektů. Čeští dopravci většinu plaveb realizují v zahraničí, kde ale čelí větší konkurenci, doplnil Bukovský.