Úpravy toku podle Arniky působí ekologické škody, například ničí přirozené biotopy a chráněné druhy, navíc nezvyšují průtočnou kapacitu toku, ale naopak zvyšují riziko ničivějších povodní.

"Kontrola týkající se bagrování Olše již byla ze strany ČIŽP ukončena protokolem o kontrole. Vzhledem k tomu, že v protokolu ČIŽP konstatovala porušení zákona, v rámci standardního postupu bude zahájeno správní řízení. Toto řízení může vyústit v pokutu, jejíž maximální možná výše dle zákona o ochraně přírody a krajiny je dva miliony korun," uvedla Loužecká. Dodala, že výši pokuty v tuto chvíli nelze předjímat. "Každý případ se posuzuje individuálně. Proti rozhodnutí inspekce se pak může obviněný odvolat k nadřízenému orgánu, tedy k ministerstvu životního prostředí," řekla.

Podle zjištění ČIŽP jde o dva zásahy v korytu řeky. Inspekce se zabývá pouze jedním. Jde o práce vyvolané povodní v září 2024, které povodí nechalo udělat v říjnu 2024. Tento zásah byl předmětem kontroly. V případě druhého úseku má Povodí Odry k dispozici všechna potřebná povolení a výjimky. Vše spadá pod kontrolu Moravskoslezského kraje.

Mluvčí povodí Vlčková ČTK už dříve řekla, že státní podnik odmítá, že by v případě zásahů v korytě Olše jakkoli pochybil. Dnes tato slova zopakovala. "S oznámením o přestupku se nyní seznamujeme. Nadále však trváme na tom, že zásah byl oprávněný. Státní podnik Povodí Odry ale do doby pravomocného rozhodnutí nebude probíhající řízení dále komentovat," řekla.

Práce, které prověřuje inspekce, se podle dřívějšího vyjádření povodí dělaly v době, kdy v regionu platil stav nebezpečí vyhlášený v souvislosti s povodněmi. Na práce, které bylo nutné udělat co nejrychleji, tak podnik podle Vlčkové nepotřeboval povolení. I tak ale postupoval podle vnitřních metodik a práce byly šetrné k přírodě.

Proti postupu povodí se ale později ohradili i zástupci České limnologické společnosti (limnologie je věda o pomalu tekoucích vodách) a Ústav botaniky a zoologie Masarykovy univerzity Brno. Podle nich Povodí Odry vybagrovalo sedimenty říčního dna a štěrkových lavic. Tento zásah údajně způsobil nenapravitelné škody. "Na místě zůstala doslova spoušť, obrovské hromady kamenů a štěrku na březích, zničené říční dno a zlikvidovaná stanoviště chráněných druhů včetně mihule potoční a střevle potoční," uvedla hydrobioložka Jindřiška Bojková z České limnologické společnosti.

Zásah podle Bojkové vedl k výraznému narušení dynamiky toku, což hrozí dalším zahlubováním koryta a pokračující degradací řeky. "Zrychlení odtoku vody způsobí v budoucnu vyšší riziko přívalových povodní," doplnil Jan Hradecký z katedry fyzické geografie a geoekologie Ostravské univerzity. Státní podnik Povodí Odry už dříve odůvodnil tento zásah údržbou koryta řeky Olše. Označil ho přírodě blízkým. S tím Bojková nesouhlasí. "Způsob provedení je v rozporu s evropskou i národní legislativou a zároveň zcela popírá principy moderní ochrany přírody," řekla.

Dodala, že vědecké společnosti a organizace ochránců místní přírody a krajiny požadují okamžité zastavení destruktivních zásahů, revizi zastaralého přístupu k údržbě štěrkonosných toků a otevření diskuse k aplikaci moderních metod. Domáhají se také nápravy na úseku řeky Olše, který je podle nich zdevastovaný.