Pro předlohu zvedlo ruku 49 ze 67 přítomných senátorů. Proti hlasovali tři členové horní komory. Novelu nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel.

"K podobnému kroku v této chvíli přistoupilo 16 států Evropské unie," řekl k výjimce pro část obranných výdajů ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Za legitimní pokládá otázku, z čeho se výdaj pokryje. Existují podle Stanjury tři základní nástroje a jejich kombinace. Jde podle něj o zvýšení rozpočtového schodku, zvýšení daní a škrty v jiných rozpočtových kapitolách. "Nejpravděpodobnější bude kombinace jednoho až dvou z těchto nástrojů," uvedl ministr.

V současnosti Česko vynakládá na obranu zhruba dvě procenta HDP, což je nejnižší možná zákonná hranice. Vláda předpokládá postupné navyšování obranných výdajů o 0,2 procentního bodu hrubého domácího produktu. Do roku 2030 by měly dosáhnout zhruba tří procent HDP.

Stanjura již dříve zdůraznil, že i při započítání zvýšených výdajů na obranu nepřesáhne deficit státních rozpočtů v příštích letech tři procenta HDP, což je podle evropských pravidel hranice. Nehrozí podle něj ani dosažení dluhové brzdy, která je nastavena na celkové zadlužení 55 procent HDP. Loni činil dluh vládních institucí 43,3 procenta HDP.

Přestože je postupné zvyšování výdajů na obranu naplánováno na pět let, uvolnění výdajových pravidel bude platit o tři roky déle. Výjimka je podle Stanjury celkem osmiletá kvůli tomu, že veřejné finance budou potřebovat tři roky na adaptaci.

Předloha také umožní státním organizačním složkám, k nimž patří ministerstva, využívat dodavatelské úvěry poskytované na základě smluv o energetických službách k financování úsporných opatření na veřejných budovách, takzvané EPC projekty. Nyní tak mohou postupovat příspěvkové organizace zřizované ministerstvy, samotná ministerstva nikoli. "Považujeme za vhodné, aby tento nástroj měly i organizační složky státu, aby ho případně mohly využít v okamžiku, kdy budou řešit energetickou náročnost svých budov," uvedl Stanjura.

Generální ředitel ČEZ ESCO a předseda Svazu moderní energetiky Kamil Čermák sdělil, že jde o největší změnu v projektech energetických úspor za 20 let. Projekty EPC podle něho fungují vedle příspěvkových organizacích státu v krajích i městech. "Teď je bude možné jednoduše dělat i na ministerstvech, vládních úřadech a v mnoha dalších centrálních institucích," napsal ČTK.