Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov také poznamenal, že Rusko nové sankce prozkoumá, aby minimalizovalo jejich odpad. Zároveň podotkl, že Moskva už si vůči takovým opatřením vybudovala určitou imunitu.

Osmnáctý sankční balíček, jehož dnešní schválení umožnila čtvrteční změna postoje slovenského premiéra Roberta Fica, směřuje mimo jiné proti 105 plavidlům takzvané ruské stínové flotily. Tyto lodě přepravují ruské ropné produkty, a pomáhají tak Moskvě obcházet exportní omezení. Sankce se týkají i nefunkčních baltských plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2 či cenového stropu na ruskou ropu přepravovanou po moři, který se snížil na 47,60 dolaru za barel z dosavadních 60 dolarů.

Ruské vládní a obchodní zdroje dopad nových omezení obchodu s ruskou ropou bagatelizují. Rusku se i navzdory předchozím sankcím dařilo prodávat většinu své ropy nad cenovým stropem 60 USD za barel, který se snažila prosadit skupina ekonomicky vyspělých zemí G7. Není totiž jasné, kdo má dohlížet na dodržování stanoveného cenového stropu. Navíc od 1. dubna se cena ruské ropy Urals obchoduje většinou pod 60 dolary za barel, protože cena globálních referenčních indexů klesla. Aktuálně se cena ropy Urals v ruských přístavech pohybuje kolem 58 USD za barel.

Sankce EU se snaží být účinnější a stanovují pohyblivý cenový strop na 15 procent pod průměrnou tržní cenou ruské ropy, řekli agentuře Reuters unijní diplomaté. V současnosti to tedy znamená zhruba 47,60 USD za barel.

"Cenový strop 60 dolarů nefungoval. Myslíte, že 47 dolarů fungovat bude?" řekl podle Reuters zdroj z ruské vlády, který si přál zůstat v anonymitě. Analytici dodávají, že neúčast Spojených států v systému cenového stropu EU dál sníží jeho účinnost.

Jeden z ruských obchodníků uvedl, že unijní sankce nejsou nijak zásadní. Vliv mají podle něj pouze sankce americké. Obchod však bude podle něj náročnější pro některé západní přepravce, včetně některých z Řecka, kteří se stále více zapojovali do obchodu s ruskou ropou. Pokud někteří hráči odejdou, náklady na přepravu by podle něj mohly vzrůst.

Zhruba 80 procent vývozu ruské ropy směřuje do Číny a do Indie. Významnou část ruské ropy odebírá i Turecko. Rusko také stále dodává část ropy přes ropovod Družba do Maďarska a na Slovensko, naopak Česká republika už odebírá ropu výhradně západní cestou přes produktovody IKL a TAL.