Tento graf porovnává tři modelové zemědělské podniky, které se liší velikostí a svým zaměření. Na srovnání je vidět výrazný rozdíl v míře závislosti na dotacích:

• u zemědělců, kteří se převážně věnují klasické zemědělské činnosti - tedy pěstování plodin a/nebo chovu hospodářských zvířat - tvoří dotace obvykle méně než 10 % jejich obratu (v případě středně velkých farem), případně do 20 % u menších farem;
• u farem, které se orientují především či téměř výhradně na neprodukční činnosti (např. plnění environmentálních opatření, krajinotvorbu, extenzivní pastvu) může být závislost na dotacích extrémně vysoká (až 85 % celkových příjmů farmy).