"Investice do vodního hospodářství jsou zásadní nejen kvůli bezpečnému zásobování pitnou vodou, ale i kvůli ochraně krajiny před extrémy počasí. Povodně ze září 2024 jasně ukázaly, že musíme pokračovat v budování protipovodňových opatření a zároveň zadržovat vodu v krajině," uvedl Výborný. "Povodeň z loňského září nám důrazně připomněla, že je potřeba realizovat všechny typy protipovodňových opatření jak přírodě blízkých, tak technických nebo organizačních," dodal Hladík.

Největší část peněz pokryla výstavbu a technické zhodnocení infrastruktury vodovodů a kanalizací, jednalo se o 707 milionů korun. Na opatření ke zmírnění dopadů sucha Česko poskytlo 589 milionů korun. Další stovky milionů korun šly na programy prevence před povodněmi.

Ministerstvo životního prostředí aktuálně podle Hladíka připravuje dotační výzvu ve výši tří miliard korun na roky 2026 až 2028, ze které se mohou začít okamžitě realizovat připravené protipovodňové projekty. "V dalších letech je naplánována realizace i dalších protipovodňových opatření, a to ve výši dalších více než čtyř miliard korun," dodal Hladík.

Odhadovaná výše povodňových škod na státním vodohospodářském majetku dosahuje podle dokumentu téměř 12,8 miliardy korun. Z toho nejvyšší škody, ve výši šest miliard korun, má Povodí Odry. Na prvotní zabezpečovací práce bylo podle zprávy poskytnuto 238 milionů korun státním podnikům Povodí Odry a Moravy. Příští rok mohou státní podniky a Lesy ČR začít žádat o peníze z programu na odstranění následků povodní ze září 2024, ve kterém je připravených deset miliard korun.

V loňském roce šlo například 614 milionů korun na program podpory prevence před povodněmi, jehož cílem je mimo jiné podpořit protipovodňová opatření podél vodních toků nebo realizovat stavby související s výstavbou vodního díla Nové Heřminovy.

Povodí Vltavy využilo z programu dotaci 345 milionů korun na zabezpečení vodního díla Orlík před účinky velkých vod, Povodí Odry pak 98 milionů korun na stavbu ochranné hráze na Odře a Orlovské Stružce.

Na vodní hospodářství loni přispěla ministerstva zemědělství, životního prostředí a dopravy. Peníze poskytly resorty i na prvky k většímu zadržování vody v krajině, například na budování rybníků, mokřadů a malých vodních nádrží.

V roce 2024 pokračoval také program, který má za cíl vracet vodu do lesů. Loni se podařilo dokončit 120 staveb a 90 drobných opatření, například tůní a mokřadů, které pomáhají zmírňovat dopady sucha, uvádí zpráva.

Téměř 979 milionů korun bylo vynaloženo na takzvaná společná zařízení, což jsou například polní cesty doplněné svodnými příkopy nebo protierozní hráze se zelení, které mají nejen hospodářské využití, ale přispívají také k ochraně půdy, zadržení vody a zvýšení ekologické stability krajiny.