Skupina ČEZ patří k největším energetickým podnikům v Česku. Jejím většinovým akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií, zbytek mají soukromí akcionáři.

Stát musí podle Havlíčka plně kontrolovat klíčovou energetickou firmu v zemi, a to kvůli investicím do jádra a plynu a udržení stabilních cen energií.Současná akcionářská struktura tyto plány podle Havlíčka komplikuje, protože minoritní akcionáři mají zájem na vysokých cenách energie pro vyšší zisky společnosti.

Havlíček upozornil, že výkup zbývajících zhruba 30 procent akcií ČEZ od minoritních akcionářů by trval rok, možná rok a půl. "Nejde to stihnout za měsíc. Ale pokud budeme ve vládě, budeme už mít připravený model pro to, jak by ten výkup probíhal," řekl Havlíček. Podle něj by akcie vykupovala přímo společnost ČEZ z vlastního zisku.

Vlček upozornil, že výkup akcií od minoritních akcionářů by měl důsledky pro zadlužení firmy i pro státní rozpočet, protože firma by nevyplácela dividendy ze zisku. . "Nedává to ekonomický smysl," zdůraznil. Se znárodněním ČEZ nesouhlasil ani ministr dopravy Martin Kupka (ODS). "Nevidím v tom dobrou perspektivu," řekl. Podle něj by dávalo větší smysl, kdyby ČEZ zisk investoval do nových energetických zdrojů v čele s jadernými bloky, do modulárních reaktorů, akumulace energie a dalších nových energetických prvků.

Zestátnění ČEZ by podpořila také opoziční SPD. Podle místopředsedy strany Radima Fialy by bylo nutné tento krok udělat co nejrychleji, protože s přibývajícím časem se bude výkup prodražovat.

Stát nedávno odkoupil od ČEZ majoritní podíl v její dceřiné společnosti Elektrárna Dukovany II, která má na starosti výstavbu nových jaderných bloků v Dukovanech. Za 80procentní podíl zaplatí 3,6 miliardy korun. Zbylý pětinový podíl dál drží ČEZ.