Loňský rok přitom, zejména díky extrémním zářijovým srážkám, končil velmi pozitivně a až do prosince byla výroba nadprůměrná. V lednu hydroelektrárny vyrobily 157 GWh energie, v létě už hodnoty klesly na polovinu. "Celkově se zatím vyrobilo 855 GWh elektřiny. Letošní rok má potenciál se zařadit mezi roky s historicky nejnižší výrobou z vodních zdrojů od roku 2016, jelikož v roce 2018 byla v této době celková výroba jen nepatrně vyšší, než je nyní," uvedl Rajdl. Tento rok byl za poslední dekádu dosud nejslabší, elektrárny vyrobily 1227 GWh.

Nejvyšší výroba bývala spjatá s táním sněhu, tedy s březnem. Jenže letos byla zima teplá, většina sněhu odtála a odtekla už v lednu. "Zároveň je letošní rok i srážkově podprůměrný, dosud spadlo 75 až 90 procent průměru. Pouze v červenci spadlo obvyklé množství srážek, ale jelikož se jedná většinou o bouřky, zvýší se průtoky pouze krátkodobě a na omezeném území," řekl ČTK klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe. V červenci proto byla výroba normální nebo nadprůměrná pouze dva dny.

Výroba elektřiny z vody tak trpí již řadu let suchem a nižší sněhovou pokrývkou, než bývalo běžné. Dominantním zdrojem elektřiny z obnovitelných zdrojů se v posledních letech stala fotovoltaika. "S výjimkou zimy se ukazuje jako stabilnější zdroj," řekl Rajdl. Loni se na celkové výrobě z obnovitelných zdrojů podílely vodní elektrárny z 32 procent.

Otázkou zatím zůstává, jak bude vypadat výroba z těchto zdrojů v budoucnu. "Klimatická změna se na průtocích v řekách projevuje velmi negativně právě kvůli častějším epizodám sucha a mírným zimám," řekl Zahradníček. Podle Rajdla to zvyšuje nejistotu do budoucnosti hlavně v plánování dlouhodobých nákupů elektřiny, negativně se tento jev může podepsat také na ceně elektřiny.