V jámě se v posledních letech vyvinuly stepi, mokřady nebo lesostepi, které hostí řadu vzácných druhů. "Vyhlášením národní přírodní památky lom ČSA se nám podařilo propojit ochranu jedinečné přírody s novými možnostmi pro turistický a udržitelný rozvoj regionu, který byl dlouho zatížen těžbou uhlí," řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Přirozený způsob obnovy je podle ministra navíc levnější než konvenční rekultivace a ušetřené peníze poputují prostřednictvím Státního fondu životního prostředí zpět obcím v okolí lomu. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, která bude novou památku spravovat, plánuje její zpřístupnění po dokončení sanací a rekultivačních prací, a to nejpozději v roce 2027.

Postupně by se měla vybudovat návštěvnická infrastruktura – naučné stezky, které se zaměří na zdejší přírodní, ale i industriální památky a přeměny krajiny v čase. Dále jsou v plánu vyhlídková místa a pozorovatelny ptáků či dalších zvířat. Těžba v povrchovém lomu skončila loni, rekultivace ale začala už před 30 lety a zahrnuje aktuálně 4500 hektarů. Rostou tu lesy, vznikly mokřady, jezírka, louky, pastvy.

Na zahlazení následků těžby hnědého uhlí v lomu ČSA u Mostu bude potřeba díky změně plánu rekultivace z technické na přírodní o miliardu korun méně, vyplývá z nedávného rozhodnutí Českého báňského úřadu. Úřad podotkl, že ale nemá vliv na to, jak s ušetřenou miliardou těžař naloží. Lom patří do české energetické skupiny Sev.en podnikatele Pavla Tykače.

Petr Lenc, ředitel těžebních společností Severní energetická a Vršanská uhelná z této skupiny nedávno ČTK řekl, že zhruba 500 milionů korun věnuje firma státu v podobě pozemků, daně a hotovosti.