Většinový podíl v NIS drží dohromady ruská firma Gazpromněfť a Gazprom. NIS provozuje jedinou ropnou rafinerii v Srbsku a je klíčový pro energetickou bezpečnost balkánské země. Podle Reuters dodává v Srbsku přibližně 80 procent benzinu a nafty a 90 procent či více leteckého paliva a těžkého topného oleje.

Americké ministerstvo financí uvalilo 10. ledna sankce na NIS v rámci svých širších sankcí vůči ruskému ropnému sektoru kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Společnosti Gazpromněfť dalo 45 dní na to, aby se podílu v NIS zbavila. Gazpromněfť tak dosud neučinila.

Srbská vláda mezitím vedla jednání s ruskou i americkou stranou ve snaze dosáhnout řešení situace. Prezident Aleksandar Vučić uvedl, že Srbsko se stalo "vedlejší škodou" zhoršených vztahů mezi Spojenými státy a Ruskem. Dříve odmítl možnost, že by Srbsko mohlo ruský podíl zestátnit.

Po sérii odkladů USA v pátek oznámily, že sankce vůči NIS začnou platit dnes, tedy 1. října. Podle Reuters však ministerstvo na žádost srbské společnosti udělilo v úterý výjimku ze sankcí o další týden, sankce mají tedy začít platit od 8. října.

Rafinerie NIS v Pančevu u Bělehradu má roční kapacitu 4,8 milionu tun a pokrývá většinu potřeb Srbska. Sankce by však mohly ohrozit přístup podniku k penězům i dodávky ropy přes chorvatský ropovod Janaf.