Čtyřpatrová třídírna, kam uhlí vozily důlní vozíky po nadzemní dráze, sloužila k prvotnímu zpracování vytěženého uhlí. Součástí budovy bylo takzvané uhelné prádlo, kde byl vodou oddělován kámen od lehčího uhlí a voda také odnášela nejdrobnější uhlí a uhelný prach do nádrží, kde byl zachycován uhelný kal. Na třídírnu navazuje zásobník, kam materiál po vytřídění a další úpravě putoval. Jde o největší objekt v areálu Dolu Michal.

"V září jsme začali s vyklízením. Samotná rekonstrukce by měla začít ještě v říjnu předáním staveniště. Práce mají trvat do konce listopadu 2027," uvedl Polášek. Dodal, že práce zahrnují statické zajištění budovy, opravy ocelových konstrukcí či novou střechu.

Práce budou probíhat po etapách. Na konci té první má být výtahem zpřístupněno čtvrté patro památky, kde vznikne nová expozice. "Moderní formou QR kódů umožní návštěvníkům doplnit informace o cestě uhlí od vytěžení po expedici," řekl. Dodal, že zpřístupnění vyhlídkového patra v jednom z nejvyšších objektů celého areálu nabídne návštěvníkům také pohled na areál z jiné perspektivy. "Bezbariérový přístup do vyhlídkového patra umožní i osobám s omezenou schopností pohybu zažít tento atraktivní pohled z výšky nejen na areál Dolu Michal, ale i na přilehlé okolí," uvedl Polášek.

Postupně by návštěvníci mohli zavítat i do dalších pater třídírny. "Objekt je celkově zajímavý. Ve druhé etapě bychom chtěli zpřístupnit výklopník, kam uhlí přijelo z jámové budovy a vozíky jej vyklopili na začátku procesu třídění," řekl kastelán. Doplnil, že plány na třetí etapu ještě nejsou připravené.

Celkové náklady na první etapu dosáhnou 100 milionů korun, z toho 56 milionů Kč půjde ze strukturálních fondů EU. Zbytek peněz bude ze státního rozpočtu a vlastních zdrojů NPÚ.

V Dole Michal, dříve i Důl Petr Cingr, se těžilo uhlí v letech 1843 až 1993. Od roku 1995 je areál národní kulturní památkou. V areálu jsou návštěvníkům momentálně přístupné administrativní budovy, těžní budova a strojovna s původními elektrickými stroji. Návštěvníci expozice si mohou prohlédnout řetízkové šatny, cechovnu a strojovnu. Současná podoba areálu věrně zachycuje technický stav z období let 1912 až 1915, kdy byl důl zcela přestavěn na plně elektrifikovaný provoz podle projektu architekta Františka Fialy.

Památkáři chtějí zachovat celý areál dolu v jeho původní podobě, jako by pracovníci právě odešli a zachovali vše na svém místě. Při prohlídce návštěvníci procházejí stejnou cestou, jako každodenně nastupovali horníci do práce.