Pribolovi původně hrozil trest pět až deset let vězení, soud přihlédl k výši škody i délce páchané trestné činnosti. "Trest je v polovině trestní sazby a není nepřiměřeně přísný," uvedl předseda senátu Libor Losa. Poukázal, že škodu velkého rozsahu překročil 30krát. "Pan obžalovaný řídil společnost, on za to odpovídá a musí tuto odpovědnost nést. Takovým jednáním Česká republika přichází o částky, které nám v rozpočtu chybí. V tomto případě jde o 300 milionů korun," doplnil soudce.

Pribolovi kromě osmiletého trestu soud potvrdil zákaz podnikání v hornické činnosti na deset let a zabavil mu majetek v hodnotě okolo 169 milionů korun, jde dohromady o 660 položek včetně pozemků a nemovitosti v Česku a na Slovensku, které podle rozsudku nakoupil z peněz, které podvody získal. Soud rovněž zrušil dvě firmy odsouzeného podnikatele CZ Bastav a VL-Tech, kde byl Pribola jediným společníkem a jednatelem. Právě tyto firmy dodávaly pro OKD externí horníky.

Muž odsouzený za zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby se podle rozsudku dopouštěl během osmi let machinace s platy tisíce horníků, při výpočtu a výplatě mezd zaměstnancům obou společností je z části neoprávněně vykazoval a vyplácel jako cestovní náhrady za fiktivní pracovní cesty z obce Tisovec na Slovensku. Přitom na Slovensku nikdy neexistovala žádná provozovna, všechny práce byly vykonávány v revíru OKD. Firmy využívaly toho, že se z cestovních náhrad, které kromě úhrady nákladů na cestování zahrnují i stravné, neodvádějí daně ani pojistné.

Pribola, vystudovaný báňský inženýr, se před soudem hájil tím, že sám doklady horníkům nevystavoval, měl na to své zaměstnance. Jeho obhájci poukázali na spornou otázku daňových povinností. Soud však poukázal na účelovou systémovost celého podnikání, kdy od určitého roku byla horníkům náhle vyplácena jen minimální mzda, zbytek odpovídal jakýmsi náhradám. "Pracovní místo v Tisovci bylo účelově vytvořené, o tom není žádných pochyb," uvedl předseda senátu s tím, že žádné pracovní cesty zaměstnanci nevykonávali, neboť pracovní místo měli stále stejné. Stejně tak je podle něj absurdní náhrada stravného, neboť horníci stravu dostávali. "Jediným účelem bylo maximálně snížit v tomto podnikatelském záměru odvody a daně z mezd, které se vyplácely," doplnil Libor Losa.