Státní podnik do léta monitoroval shluky biomasy v nádrži i pomocí satelitních snímků. Podle mluvčí ale byly někdy nepřesné a hlavně zastaralé, protože situace v nádrži se za teplých dní mění z hodiny na hodinu. "Dronování vycházelo z té krizové situace. Potřebovali jsme mít čerstvá data k tomu, abychom případně mohli měnit manipulaci na vodním díle," uvedla mluvčí.

Pokud by se shluk biomasy v nádrži přesunoval k hrázi a hrozilo by, že by se mohl dostat do toku pod hráz, vodohospodáři by pak podle mluvčí operativně snížili odtok z vodního díla. Tak by se do toku dostalo méně biomasy, tedy sinic, které mohou z vody velmi rychle odčerpat všechen kyslík. Důležité to bylo především za horkých dní a v momentě, kdy vál vítr směrem k hrázi.

Monitorování biomasy dronem se podle mluvčí osvědčilo, takže v tom státní podnik bude v letních měsících, kdy hrozí úhyny ryb, pokračovat. "Jinde než na novomlýnské nádrži to ale v plánu nemáme. Obdobný krizový stav na žádné z našich dalších nádrží nenastává," uvedla mluvčí.

V letních měsících mohou být pro ryby problémem právě vysoké teploty v kombinaci s přemnoženými sinicemi. Platí, že čím teplejší je voda, tím méně kyslíku se v ní dokáže rozpustit. V teplé vodě s vysokým obsahem živin, jako je dusík či fosfor, se pak sinice rychle množí. Přes den kyslík sice vytvářejí, ale v noci ho naopak spotřebovávají. A pokud je jich hodně, mohou ho z vody odebrat téměř úplně, což je pro ryby fatální.

Úhynům ryb v důsledku nedostatku kyslíku mají v Dyji zabránit opatření, která navrhne pracovní skupina. Státní podnik v reakci na úhyn už například zvýšil četnost monitoringu kvality vod v Dyji a nádrži vodního díla Nové Mlýny. Rozložení biomasy v nádrži začal státní podnik monitorovat právě i pomocí dronu.