Česko si letos zažilo několik epizod půdního sucha kvůli podprůměrným srážkám, všechny však nakonec utnuly krátkodobě intenzivnější deště. Srpnové sucho zakončily deště začátkem září a od té doby je v půdě prakticky všude stejně vody či více, než je průměr pro dané období v letech 1961 až 2015. "Nyní je pouze na pěti procentech území republiky pozorována snížená půdní vlhkost. Naopak skoro na 70 procentech je vyšší, než bylo obvyklé," řekl Zahradníček. Stále platí, že sušší je hlubší horizont od 40 do 100 centimetrů, do 40 centimetrů je půda vlhčí.

Srážky posledních dnů byly intenzivní zejména na horách, kde je většinou půda zcela nasycená. A vzhledem k ročnímu období a aktuálnímu charakteru počasí by měla tato situace delší dobu vydržet. Situaci pomohly zářijové srážky, které byly nadprůměrné. Proti průměru let 1991 až 2020 napršelo o polovinu více. Dosavadní průběh roku byl však sušší, než je průměr. S výjimkou července, kdy napršelo 107 procent průměru, byly všechny letošní měsíce srážkově podprůměrné o třetinu až pětinu. Únor byl dokonce téměř beze srážek.

Vodní toky jsou na tom podle Hornové tak, že v nich teče s ohledem na průměrné říjnové hodnoty většinou 20 až 120 procent vody. Průtoky jsou tedy podprůměrné až průměrné. "Některé toky, které odvodňují severovýchodní horské oblasti, jsou i nadprůměrné. Naopak profilů se stavem sucha je aktuálně málo. Sušší oblast je na jihozápadě republiky," řekla Hornová. Průtoky jsou letos dlouhodobě spíše pod normálem, čemuž odpovídá i podprůměrná výroba elektřiny ve vodních elektrárnách. Do konce srpna vyrobily jen 72 procent průměru za roky 2016 až 2024.

Situace s podzemní vodou se zhoršuje směrem k povrchu. "Nasycení je ale poměrně dobré a na toto období normální. Sucho sledujeme u pramenů v severozápadní části republiky," řekla Hornová.

Pro doplnění zásoby podzemní vody a pro vydatnost toků je zásadní voda z tajícího sněhu. Zásoby sněhu jsou však v posledních letech spíše podprůměrné, a když už zima bývá vlhčí, část srážek spadne v podobě deště a odteče.