"Je to otevřená platforma, tak očekáváme, že náběh bude mít výrazně zvyšující se tendenci. Od roku 2028 předpokládáme, že už budeme v plném provozu, abychom mohli připojovat širokou veřejnost, ať už podnikatelské nebo veřejné zdroje a spotřeby," uvedl Turena.

Významnými členy společenství jsou kromě organizací zřizovaných Pardubickým krajem a městem Pardubic také například nemocnice v Pardubicích, Chrudimi a Vysokém Mýtě, farma Rokytno, Plavecký areál Pardubice a Sociální služby města Pardubic. Celkem je do společenství zapojeno zhruba 20 členů.

Zdroji jsou v naprosté většině fotovoltaické elektrárny na střechách budov. Například na školách, které jsou v létě uzavřené, vznikají od jara do podzimu velké přebytky elektřiny, které mohou spotřebovat jiní členové společenství. ESVČ jedná i s dalšími velkými výrobci, například vlastníky kogeneračních bioplynových stanic. V roce 2027 by se mohla připojit soukromá pozemní fotovoltaická elektrárna s výkonem jednoho megawattu. Zapojit by se mohly i malé vodní elektrárny v některých krajských středních školách. V budoucnu by se společenstvím mohli spolupracovat také provozovatelé velkokapacitních úložišť elektřiny.

Podle Tureny by sdílení mělo zajistit účastníkům zvýšení energetické bezpečnosti a také stabilitu cen. Ty budou minimálně o pětinu nižší než dosud, mohou ale být i výhodnější. Úspora spotřeby by mohla činit 20 až 30 procent za rok.

"Potřebujeme přebytky, které máme zvláště na školách, zase efektivně spotřebovat ve veřejné správě," řekl ČTK krajský zastupitel a předseda výboru pro energetiku, informatiku, e-government a digitalizaci František Brendl (3PK), který je také radním Pardubic za sdružení Společně pro Pardubice.

Nejpokročilejší ve sdílení elektřiny je v Pardubickém kraji město Chrudim. Ročně odhadem ušetří na platbách za energie několik milionů korun.