"Venezuela prodávala ropu do Spojených států vždycky. Pokud jsou připraveni ji koupit, tak jim ji prodáme. Prodáváme ropu (americkému) Chevronu a on za ni platí," řekl ve středu Cabello ve svém propagandistickém pořadu, v němž od roku 2014 často kritizoval Spojené státy. Nyní ale změnil rétoriku, pořad výrazně zkrátil a už v něm neměl diváky ani velkou dřevěnou pálku na stole. Hovořil v něm ale také o tom, že americký útok na Venezuelu byl hrozný a že si vyžádal sto obětí.

Spojené státy 3. ledna bombardovaly několik míst ve Venezuele a jejich speciální jednotky unesly prezidenta Nicoláse Madura a jeho ženu do New Yorku, kde stanuli před soudem mimo jiné kvůli pašování drog do USA. Americká vláda po volbách z roku 2024 neuznala Madurův prezidentský mandát a za vítěze voleb označila opozičního lídra Edmunda Gonzáleze, jenž předloni před represemi uprchl do Španělska. Nyní dal Trump přednost pokračování režimu a ve vedení země podpořil viceprezidentku Delcy Rodríguezovou, zřejmě ve snaze udržet tam stabilitu kvůli svým plánům na těžbu ropy a asi i proto, aby zabránil větší migrační vlně.

Venezuelskou vládu tlačí Trump ke spolupráci s USA výhrůžkou dalšího vojenského úderu. Rodríguezové vzkázal, že může dopadnout hůře než Maduro, a podobně pohrozil i Cabellovi. I jeho a ministra obrany Vladimira Padrina viní USA z narkoterorismu a i na ně, stejně jako na Madura, už v roce 2020 vypsaly odměnu za informace k jejich dopadení. Rodríguezová už dříve tento týden uvedla, že je připravena ke spolupráci s USA založené na vzájemném respektu.

Cabello po Madurově únosu několikrát vyšel do ulic doprovázen polovojenskými jednotkami, které ovládá. Kromě nich má zřejmě kontrolu i nad bezpečnostním aparátem některých věznic, v nichž jsou podle lidskoprávních organizací mučeni kritici režimu. Pokud by byl Cabello odstraněn podobně jako Maduro, mohlo by to proto vést k chaosu či občanské válce, míní někteří analytici. Dlouhodobě se totiž hovoří i o Cabellově soupeření o moc s Rodríguezovou a jejím bratrem, který je od roku 2021 šéfem parlamentu.

Nyní dvaašedesátileý Cabello patří k předním postavám venezuelského režimu už od dob, kdy byl prezidentem Madurův předchůdce Hugo Chávez (1999-2013), za jehož vlády zastával různé ministerské funkce. Od prosince 2011 je generálním tajemníkem vládní socialistické strany PSUV.

Maduro byl prezidentem od roku 2013 a u moci se držel kvůli nesvobodným volbám, pronásledování svých odpůrců a také díky podpoře armády, kterou si zavázal finančními a materiálními výhodami.

Venezuelská opozice je už řadu let roztříštěná, ne všechny opoziční strany například bojkotovaly několikery volby v zemi s tím, že jsou nedemokratické. Nebývale sjednotit opozici se podařilo v roce 2019 šéfovi parlamentu Juanu Guaidóvi, jehož i na 60 zemí včetně USA tehdy uznalo za prozatímního prezidenta. O mezinárodní podporu ale Guaidó posléze přišel a opoziční strany se nakonec opět rozklížily a jeho vládu, kterou někteří vinili z korupce, v prosinci 2022 odvolaly. Víceméně jednotná vypadala znovu opozice předloni po volbách, kdy podpořila Gonzáleze. Loňské parlamentní volby ale už opět nebojkotovala celá opozice.