Znepokojení nad sílícím násilím vyjádřil dnes i francouzský prezident Emmanuel Macron, který o situaci hovořil se svým syrským protějškem Ahmadem Šarou.

SDF podle Reuters nepotvrdila ztrátu dalších ropných polí, podle Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) se ale kurdské jednotky dnes nad ránem stáhly z ropných polí Al-Umar a Tanak. Al-Umar bylo pod kontrolou SDF od roku 2017, kdy tyto jednotky z oblasti vyhnaly teroristickou organizaci Islámský stát (IS), proti níž bojovaly společně s mezinárodní koalicí vedenou Spojenými státy. U pole Al-Umar se také nacházela největší základna této koalice, napsala AFP.

"Syrská armáda kontroluje strategické město Tabka v provincii Rakka, včetně Eufratské přehrady, která je největší v Sýrii," uvedla dnes vláda podle syrské státní tiskové agentura SANA. Díky této přehradě, postavené začátkem 70. let minulého století, bylo vytvořeno Asadovo jezero, největší v Sýrii. Zpravodaj AFP potvrdil, že vládní síly s obrněnými vozidly a tanky jsou rozmístěny po celém městě Tabka, kde jsou zavřené obchody.

Boje mezi syrskou armádou a SDF vypukly začátkem tohoto měsíce v oblasti města Halab (Aleppo), v něm SDF ovládaly dvě čtvrti. Ty vládní jednotky po několika dnech minulý týden dobyly. V pátek SDF souhlasily, že se po výzvách zprostředkovatelů a spřátelených zemí stáhnou na východ od řeky Eufrat. V sobotu pak armáda obsadila města Dajr Háfir a Maskana a také dvě ropná pole Súfján a Saurá.

Šara se stal prozatímním prezidentem loni v lednu poté, co v prosinci 2024 jeho islamistické uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS) s dalšími povstalci svrhlo prezidenta Bašára Asada, který v zemi vládl od roku 2000 a jehož autoritářský režim se snažila ukončiž různá povstalecká hnutí od roku 2011 v občanské válce. Šarova vláda loni nařídila rozpuštění těchto ozbrojených skupin a jejich začlenění do nových bezpečnostních složek státu. SDF se tomu ale vyhýbají, navzdory tomu, že loni v březnu podepsaly s vládou dohodu o integraci do vládních složek.

SDF během občanské války dobyly rozsáhlá území v severní a severovýchodní Sýrii a vytvořily tam de facto autonomii, kterou ale neuznala Asadova vláda a ani ta současná.

Ve snaze sjednotit celou zemi vydal v pátek Šara dekret, jímž uznal práva Kurdů v Sýrii, mimo jiné potvrdil kurdštinu jako úřední jazyk, což AFP označila za historické rozhodnutí. Kurdská správa ale prohlásila, že dekret je nedostatečný a že ho považuje pouze za první krok. Chce, aby práva Kurdů byla chráněna v ústavě, nikoli jen dočasnými dekrety.

V Sýrii platí od loňského března prozatímní ústava, kterou na přechodné období pěti let sepsal výbor vytvořený Šarovou vládou. Formálně zaručuje oddělení zákonodárné a výkonné moci, ale podle kritiků dává příliš velké pravomoce prezidentovi.

Kurdové žijí zejména v jihovýchodním Turecku a také v Iráku, Íránu, Sýrii, Arménii či Gruzii. Bývají označováni za největší národ bez vlastního státu, jediné autonomní území s uznanou vlastní správou mají od začátku 90. let minulého století na severu Iráku.