Město zahájilo projekt výměny sodíkových za modernější svítidla před mnoha lety, v posledních letech pak výměnu urychlilo kvůli evropským regulacím a plánovanému ukončení výroby dosavadních svítidel. Podle petentů je nicméně vědecky prokázané, že větší podíl modré složky ve světle je pro lidi i další živé organismy škodlivý a město by mělo výměnu v dosavadních parametrech zastavit a instalovat moderní svítidla s teplejším světlem.

Městská firma se podle Jílka při instalací přesně drží státní normy, o které se vedla dvouletá diskuse odborníků z nejrůznějších oborů a která je obdobná jako v dalších státech EU. Určuje mimo jiné i limity pro teplotu světla, respektive takzvanou chromatičnost, která ji určuje. Pro standardní ulice je tento limit 3000 kelvinů, což bývá označováno jako teplé bíle světlo. Pro rezidenční čtvrti je norma 2700 kelvinů, což je zhruba teplota světla klasické žárovky, a po parky a přírodní oblasti 2200 kelvinů, což je velmi teplá bílá.

Jílek nepopírá, že modré světlo je z hlediska denního cyklu rušivé, je to však pouze jeden z mnoha faktorů, které je třeba v komplexní debatě zohlednit. Veřejné osvětlení navíc podle něj v tomto ohledu hraje marginální roli oproti dalším venkovním světelným zdrojům a zejména pak oproti situaci v domácnostech, kde lidé běžně používají bílé světlo čistě proto, že chtějí dobře vidět. Teplé světlo má totiž podle Jílka ten problém, že při něm lidské oko mnohem hůře rozeznává barvy, kontrasty či pohyb.

To je z pohledu veřejného osvětlení podle ředitele problém, protože celý smysl osvětlených ulic je to, aby na nich bylo dobře vidět, což zvyšuje bezpečnost z pohledu kriminality i silničního provozu. Velmi teplé světlo tuto funkci plní hůře a je tak z funkčního hlediska méně kvalitní, čemuž podle ředitele odpovídá i to, že v západních metropolích se nevyužívá a veřejné osvětlení tam má podobné parametry jako to instalované v Praze. THMP navíc podle Jílka LED svítidla v nočních hodinách tlumí. Míra se liší podle umístění lampy, ale celkově v síti firma intenzitu snižuje až o 40 procent.

Dalším faktorem je podle Jílka i energetická náročnost, protože teplejší světlo osvětluje méně a město musí plnit také normy na osvětlení komunikací. "Čím budete svítit teplejším světlem, tím budete muset toho světla dodat více," řekl. To by vedlo k větší spotřebě elektřiny a vyšší uhlíkové stopě, dodal.