Ruský ropný průmysl se opakovaně stal terčem sankcí západních zemí, jejichž cílem je oslabit válečné hospodářství. Ukrajina, kterou Rusko v únoru 2022 vojensky napadlo, loni zahájila vlny útoků drony na energetickou infrastrukturu, včetně ropných rafinérií a ropovodů.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v říjnu uvalila sankce na dva největší ruské producenty ropy, firmy Rosněfť a Lukoil. Trump také loni zdvojnásobil cla na indické zboží na 50 procent jako trest za nákup ruské ropy.

"Pokusy o omezení okruhu dovozců ruské ropy nevyhnutelně vedou k narušení stability globálních dodávek energie a ke zvýšení nestability na mezinárodních trzích," řekl Novak.

Novak v prosinci uvedl, že očekává, že produkce ropy a plynového kondenzátu v Rusku v roce 2025 zůstane v porovnání s rokem 2024 téměř beze změny. V říjnu ruský prezident Vladimir Putin řekl, že očekává pokles těžby o jedno procento.

Novak dodal, že produkce zkapalněného zemního plynu (LNG) v Rusku loni činila 32 milionů tun, což je o jeden milion tun méně, než v roce 2024. Na celosvětové produkci LNG mělo Rusko podíl sedm procent.

Minulý měsíc Novak uvedl, že Rusko o několik let odložilo plán dosáhnout roční produkce LNG 100 milionů tun. Dlouhodobé plány Ruska, a to získat do období let 2030 až 2035 na globálním trhu s LNG pětinový podíl, narušily sankce uvalené v souvislosti s konfliktem na Ukrajině, včetně sankcí na nové zařízení Arctic LNG 2.