Hlavní podíl vytěženého nerostu tvoří hnědé uhlí. Loni se za 11 měsíců vytěžilo 21,86 milionu tun, což bylo meziročně zhruba o dvě procenta více. Většina byla použita jako průmyslové uhlí. Klíčová ložiska hnědého uhlí jsou v Česku v Podkrušnohoří v okolí Mostu, Chomutova a Teplic. Nejvýznamnější lokality jsou lomy ČSA a Bílina. Těžba hnědého uhlí pokračuje také na Sokolovsku.

V posledním černouhelném dolu ČSM ve Stonavě na Karvinsku horníci loni do konce listopadu vyrubali 1,2 milionu tun černého uhlí. Meziročně to bylo asi o 13 procent méně. Většinu, konkrétně 728.000 tun, tvořilo koksovatelné uhlí, které může být využíváno na výrobu koksu a následně například k výrobě surového železa. K energetickým účelům se využilo 451.000 tun černého uhlí.

Klesla také výroba koksu. Loni za 11 měsíců činila 1,25 milionu tun, což bylo oproti předloňsku o procento méně.

Těžba černého uhlí se v Česku v minulých dnech po více než 200 letech definitivně uzavřela. Po víkendovém ukončení těžby vyjel ve středu poslední vozík z hloubky 1300 metrů dolu ČSM. I po ukončení těžby zůstávají ve Slezsku stále miliardy tun nevytěženého černého uhlí, jejich vytěžení by ale podle expertů bylo mimořádně technicky i ekonomicky náročné.

V současné době se tak v ČR těží už jen hnědé uhlí, které se dobývá povrchově v několika lomech v severozápadních Čechách. Také tato těžba by ale za několik let měla skončit.

V loňském roce se tak zatím podle dat do listopadu přerušil trend postupného útlumu těžby z posledních let, který souvisí s plánem vlády na odklon od spalování uhlí v elektrárnách a teplárnách do roku 2033. Například předloni těžaři zaznamenali meziroční pokles těžby o 17 procent.