"Elektřina nebyla asi od 17:00 hodin," řekla AFP telefonicky 28letá Isabel, obyvatelka Santiaga de Cuba, které má asi půl milionu obyvatel. "Jelikož ale elektřinu nemáme často, ani jsem nevěděla, že jde o rozsáhlý výpadek proudu," dodala s tím, že na tmu už je zvyklá.

Několikahodinové výpadky elektřiny jsou na Kubě časté, postihují všechny regiony a často znamenají i přerušení dodávek vody. Od konce roku 2024 postihlo tuto desetimilionovou zemi také pět celostátních výpadků a v některých případech trvalo kompletní obnovení několik dnů.

Kubánská vláda z výpadků často viní Spojené státy a jejich dlouholeté sankce, které tvrdě dopadají na místní ekonomiku. První sankce USA vůči Havaně zavedly už v roce 1960 poté, co tam revoluce svrhla proamerického diktátora Fulgencia Batistu. Cílem Washingtonu bylo přivodit pád komunistické vlády, což se dosud nestalo.

Výpadky elektřiny na Kubě jsou způsobené zastaralou a nedostatečně udržovanou energetickou infrastrukturou a nedostatkem paliva. Asi 95 procent elektřiny tam pochází ze spalování fosilních paliv, z velké části z ropy. Tu dodávaly na Kubu v posledních letech zejména Venezuela a Mexiko.

Venezuela ale minulý měsíc dodávky na Kubu zastavila poté, co Spojené státy 3. ledna při vojenském zásahu unesly tamního autoritářského prezidenta Nicoláse Madura a jeho ženu, které viní z narkoterorismu. Americký prezident Donald Trump pak navzdory očekávání, že režim padne, nechal u moci v Caracasu tamní vládu. Tu vede od 5. ledna Madurova viceprezidentka Delcy Rodríguezová, která s Washingtonem pod nátlakem spolupracuje.

Po zastavení venezuelských dodávek Trump tlačí na Mexiko, aby Kubě také přestalo ropu posílat. Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová ale uvedla, že její země bude pokračovat v humanitární pomoci Kubě, což podle ní zahrnuje i dodávky ropy. Také Rusko dnes zopakovalo, že bude nadále Kubě ropu dodávat.