"To území bychom tím značně znehodnotili, tak jsme se rozhodli, že umístění větrných elektráren v této lokalitě nepodpoříme," řekl starosta. Blízko je i zřícenina hradu Ronovec, o jejíž údržbu se začal starat spolek Osgord. Stejskal podotkl, že o pronájmech rozhoduje městská rada. "Ale tohle je tak významný zásah do krajiny a do celkového žití občanů, že jsme požádali zastupitelstvo, aby se k tomu vyjádřilo," uvedl.

Starosta Kojetína se 174 obyvateli Ladislav Venc (nestraník) dnes ČTK řekl, že obci by dva větrníky na jejím území nevadily, protože by z nich měla příjem. "Máme tady investiční akce a potřebujeme na to peníze," řekl. Vyjednat pozemky na umístění stožárů je podle starosty záležitost investora.

Proti větrníkům se v dopise zaslaném havlíčkobrodským zastupitelům postavili zástupci okolních obcí Rozsochatec, Břevnice a Kyjov s poukazem na to, že je to záměr, který ovlivní celý region. "Nejde o lokální projekt jedné obce," uvedli.

Zastupitelé Havlíčkova Brodu loni v prosinci nesouhlasili ani se stavbou větrných elektráren u osady Květnov, která spadá pod město. Radnice tehdy dostala tři nabídky na stavbu větrníků vysokých přes 200 metrů. Zastupitelé byli proti hlavně kvůli dopadům na krajinný ráz.

Na Vysočině je sedm větrných elektráren, poslední dvě byly postavené v roce 2009 u obce Věžnice na Havlíčkobrodsku. Další větrník je v tomto okrese u obce Kámen. Vzhledem k nynější podpoře obnovitelných zdrojů energií jednají o stavbách větrníků investoři na více místech. Některé obce už s nimi uzavřely smlouvu o budoucí spolupráci, jinde lidé větrníky odmítli.