"Měli jsme studii na poměrně rozsáhlé fotovoltaiky. Rozhodli jsme se ale, že se nevyplatí investovat někam, kde ta spotřeba (elektřiny) není stabilní," řekl Kamarád k projektu, který teď město uskutečňuje. V budovách, na nichž budou instalované panely, se počítá se spotřebou 80 procent vyrobené elektřiny. Výjimkou je škola, kde se na spotřebě budou podílet technologie sousedního letního koupaliště. Na radnici potřebují hodně elektřiny servery, které slouží i pro kabelovou televizi.

Skládku má město v kopci nad místní částí Ronov nad Sázavou. U ní už je zařízení na výrobu elektřiny ze skládkového plynu. Starosta předpokládá, že pro osazení fotovoltaickými panely by bylo možné areál využít za dva až tři roky. Teď tam ještě město připravuje velké přesuny zeminy kvůli přípravě poslední části pro ukládání odpadu.

Přibyslavská radnice před dvěma lety uzavřela memorandum s energetickou společností ČEZ o rozvoji obnovitelných zdrojů energie. Podle Kamaráda z něj plyne, že město nebude bránit vzniku jedné skupiny větrných elektráren. Firma zvažuje dvě místa, jedno mezi Keřkovem a Utínem. Druhé je u místních částí Dolní Jablonná a Česká Jablonná, směrem k obci Věžnice, kde už ČEZ dvě větrné elektrárny má. Záměr je teď ve fázi dalších diskusí s obyvateli místních částí, uvedl starosta.