Odvolací soud se dnes zabýval pouze jednou z částí nároků bývalé předsedkyně ERÚ - tedy částkou za nepřiměřenou délku stíhání. Věc mu vrátil na základě dovolání ministerstva spravedlnosti k posouzení Nejvyšší soud (NS). Podle předsedy senátu Aleše Šťastného proto soudci případ znovu přezkoumali a dospěli k závěru, že Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl správně. Částku 51.750 Kč jí vyměřil za čtyři roky a deset měsíců stíhání. Odvolací senát původně částku mírně navýšil, podle NS to však bylo nesprávné.

Jinými nároky Vitáskové se soud již nezabýval, verdikty v nich již nabyly právní moci. Za další nezákonné stíhání v kauze solárních elektráren dostala 1,5 milionu korun. Vitásková původně žádala 48,5 milionu korun. Poukazovala na zásah do pracovní i osobní pověsti. Uvedla tehdy, že měla život vybudovaný na úspěších v zaměstnání a na odborných znalostech, jež kvůli stíhání nemohla uplatnit. Zmiňovala také zdravotní dopady a rodinné komplikace.

Vitásková byla předsedkyní úřadu v letech 2011 až 2017. Obžalobě ze zneužití pravomoci úřední osoby a porušení povinnosti při správě cizího majetku čelila v kauze chomutovských solárních elektráren Zdeněk Sun a Saša Sun. Elektrárny obdržely licenci před koncem roku 2010, i když nebyly dokončené, a získaly díky tomu nárok na výhodnější výkupní ceny. Zatímco pro Vitáskovou kauza skončila zprošťujícím rozsudkem, další obžalovaní si vyslechli nepodmíněné tresty. Vitásková své obvinění označovala za vykonstruované, vydání sporných licencí podle ní připustil její předchůdce v čele úřadu.

Kvůli jmenování Vesecké nejprve Okresní soud v Jihlavě v listopadu 2018 vyměřil Vitáskové podmíněný trest dva roky s odkladem na 30 měsíců za zneužití pravomoci úřední osoby. Odvolací Krajský soud v Brně věc vrátil, ale jihlavský soud i ve druhém kole Vitáskové uložil stejný podmíněný trest. Odvolací senát ho v červenci 2020 zrušil a ženu pravomocně zprostil obžaloby.