Důl Staříč, který byl později přejmenován na Důl Paskov, byl v nejjižnější části Ostravsko-karvinského revíru. V době provozu měl Důl Paskov až 3500 zaměstnanců. Jeho dobývací prostor měl rozlohu přes 40 čtverečních kilometrů a rozkládal se mimo jiné na katastrálních územích Frýdku-Místku, Brušperku, Palkovic, Fryčovic či hukvaldské části Rychaltice.

Kromě Staříče měl Důl Paskov šachty ještě ve Sviadnově a frýdecko-místecké části Chlebovice. Ve všech už stejně jako v celém revíru těžba skončila. Na šachtě ve Staříči se tak stalo konkrétně 31. března 2017. První tuna uhlí tam byla vytěžena v roce 1971, celkem z šachty horníci vytěžili 47 milionů tun uhlí. Počátkem února horníci z Dolu ČSM ve Stonavě na Karvinsku vyvezli poslední vozík s uhlím. Symbolicky tak téměř po 250 letech ukončili dobývání černého uhlí v Ostravsko-karvinském revíru i v celé České republice.

Tzv. skipová věž ve Staříči, která šla dnes k zemi, dříve sloužila k vytahování černého uhlí z dolu. Byla postavena nad výdušnou jámou o průměru 7,5 metru. Jámu hlubokou přes 600 metrů podnik už dříve zasypal a zakryl betonovou zátkou.

Věž tvořila železobetonová konstrukce s opláštěním z litého betonu. Směr pádu konstrukce museli odborníci naplánovat tak, aby hroutící se budova neohrozila technologická zařízení v okolí, zejména plynové potrubí a potrubí kogenerace na energomostech.

"Dopadlo to dobře. Já jsem spokojený," řekl technický vedoucí odstřelu Petr Šobíšek ze společnosti Mital. Věž ale podle něj spadla asi o 25 stupňů vedle, než byl plán. Důvodem bylo asi to, že na jedné straně byla konstrukce věže lehčí.

"Věřil jsem technickému vedoucímu odstřelu, že to dopadne dobře. Takže úleva je to určitě, ale překvapení, že to dopadlo dobře, to určitě ne. Nic jiného jsem neočekával," řekl náměstek ředitele odštěpného závodu Karviná podniku Diamo Zdeněk Hrůzek.

Odstřel se chystal několik týdnů. "Příprava zhruba 1400 vývrtů na vlastní trhací práci trvá řadu dnů, vlastní naládování trvalo asi dva dny, to je zhruba 140 kilo trhaviny, které jsme k tomu použili. Takže ten proces je náročný, nicméně není to první věž, kterou odpalujeme, a samozřejmě technický vedoucí odstřelu je zkušený člověk, který ví co dělá," řekl Hrůzek.

Závodní dolu Ivan Šimek řekl, že Diamo má na starosti zahlazování následků po hornické činnosti a odstranění stavby, která byla dominantou dolu, je toho nejviditelnější součástí. Nejvíce práce se ale podle něj udělalo v podzemí na uzavření a likvidaci samotného dolu.

"Budova věže se vyklidila od věcí, které tam nebyly pevně připevněny, jinak zůstala v původním stavu, tak jak byla postavena. Odstranily se hlavně nebezpečné látky, zejména azbest, kterého tam bylo několik tun. Azbest sloužil jako protipožární opatření v určitých částech budovy," řekl Šimek.

Důl měl dvě jámy, výdušnou a vtažnou. Obě byly široké 7,5 metru a obě byly zasypány. Věž nad vtažnou jámou byla kovová a podnik ji už dříve rozebral.

Šimek řekl, že se nyní vypracovávají demoliční výměry, prakticky pro všechny ostatní budovy ve staříčském areálu. "Jsou to budovy účelové, měly nějaký svůj smysl, ale teď se připravuje jejich odstranění v následujících letech," řekl závodní.

Diamo v areálu odsává důlní plyn, který se využívá pro výrobu tepla a elektřiny. Pracuje tam okolo 40 lidí. Hrůzek řekl, že důlní pole je tam hodně nasycené plynem a z jedné z jam dolu se udělala takzvaná plynová jáma. "Musíte si to představit jako plynový zásobník, do kterého se z celého důlního pole hromadí plyn, a ten potom odsáváme nahoru," řekl Hrůzek.