Kuvajtská národní ropná společnost nejprve oznámila, že po útoku dronu vznikl požár v jedné z provozních jednotek rafinérie Míná al-Ahmadí. Později uvedla, že dron způsobil menší požár i v její druhé velké rafinérii Míná Abdalláh. Obě rafinérie mají dohromady kapacitu asi 800.000 barelů denně.

Kuvajt je jednou ze zemí, která hostí americké vojenské základny a na které kvůli tomu v posledních dnech míří íránské údery. Ty jsou odvetou za téměř třítýdenní americko-izraelské útoky na Írán.

Íránské revoluční gardy vydaly také varování a vyzvaly k evakuaci několika ropných zařízení v Saúdské Arábii, Spojených arabských emirátech a Kataru. Teherán slíbil odvetné útoky proti těžební infrastruktuře v těchto zemích poté, co se ve středu stala terčem izraelského útoku íránská infrastruktura pro těžbu plynu v poli Jižní Pars v Perském zálivu.

Spojené státy a Izrael zahájily letecké útoky na Írán 28. února a zdůvodnily je mimo jiné snahou zabránit tamnímu teokratickému režimu získat jadernou zbraň. Teherán tvrdí, že o ni neusiluje a že jeho jaderný program je mírový. Írán v odvetě bombarduje Izrael a země Perského zálivu, kde se nacházejí vojenské objekty Spojených států, cílí však také na zóny ropného průmyslu. Íránské rakety, drony či jejich části sestřelené protivzdušnou obranou dopadají i na civilní budovy v těchto státech.

Americko-izraelská válka s Íránem si podle úřadů jednotlivých zemí vyžádala nejméně 1300 obětí v Íránu, přes 900 v Libanonu a 14 v Izraeli, napsala agentura AP. Americká armáda podle ní potvrdila smrt 13 svých vojáků a zraněních dalších dvou stovek amerických vojáků.