Biometan hraje důležitou roli ve snaze o energetickou soběstačnost, což bylo evidentní už po vypuknutí války na Ukrajině, kdy Evropa začala konkrétně řešit svou nezávislost na ruském plynu. Co na této situaci mění aktuální vyostření konfliktu na Blízkém východě?

Už od zmíněného roku 2022 se o biometanu mluví nejen jako o plynu s nižší emisní stopou, ale také jako o důležitém energetickém zdroji pro naši soběstačnost. Evropská unie si proto v rámci strategie REPowerEU stanovila za cíl vyrábět 35 miliard kubíků biometanu ročně do roku 2030. Tento objem odpovídá zhruba dvaceti procentům plynu, který jsme před vypuknutím konfliktu na Ukrajině importovali do Evropy z Ruska. Ruský plyn jsme z velké části začali nahrazovat zkapalněným zemním plynem dováženým především z USA, ale také z Blízkého východu.

V rámci aktuálního dění je ovlivněna hlavně dodávka zkapalněného zemního plynu z Kataru. Byť plyn z Kataru tvoří asi pouhá čtyři procenta celkových importů do EU, cena zemního plynu se v posledních dvou týdnech téměř zdvojnásobila. To znovu potvrzuje, že naše závislost na dovozu plynu z jakékoli země není ideální. Biometan se v tomto kontextu ukazuje jako decentralizovaný zdroj, jehož úlohou je mimo jiné stabilizace energetiky obecně.