Nejkontroverznějším prvkem vládního plánu není snížení daní, ale zavedení maximální maloobchodní ceny pohonných hmot. Tuto horní hranici, kterou žádná čerpací stanice nesmí překročit, má každý den stanovovat přímo ministr. Łukasz Wojdyga v tom vidí zásadní problém: „Nejedná se o opatření ve prospěch spotřebitelů, ale o přímou politickou kontrolu nad trhem.“ Vláda podle něj pouze hraje roli zachránce, přičemž vrací jen zlomek toho, co lidem dříve vzala skrze vysoké zdanění.

Balíček sice obsahuje snížení DPH z 23 % na 8 % i pokles spotřební daně, administrativní zásah do cenotvorby ale tyto kroky zastiňuje. „Stát po léta zvyšuje ceny pohonných hmot prostřednictvím daní, aby pak v době krize zasáhl a vydával se za zachránce veřejnosti tím, že vrátí část toho, co již vzal,“ upozorňuje Wojdyga.

Wojdyga varuje, že vláda se snaží působit zároveň jako regulátor, rozhodčí i vlastník nejsilnějšího hráče. Pro menší provozovatele může tento strop znamenat likvidační pád marží a úplné vytlačení z trhu. Celý systém podle něj popírá principy svobodného podnikání: „Opatření prezentované jako ochrana řidičů by tak mohlo nakonec oslabit konkurenci a dále upevnit dominantní postavení státem kontrolovaného giganta.“