Studie pracuje s modelovým případem. „Všechny dopady nyní počítáme při cenách 55 eur za tunu oxidu uhličitého,“ uvedla jedna z autorek studie Anita Baudyšová z PAQ Research. Právě 55 eur za tunu je cena, se kterou se počítá na začátku obchodování s povolenkami v systému ETS2.

Taková cena povolenek by znamenala například navýšení ceny benzinu o 11 procent. To při původní ceně 40 korun znamená nárůst o 4,40 koruny. Jakmile by cena povolenek stoupla dokonce na 75 eur, benzin by zdražil o další tři procentní body a jeho cena by se dostala na 45,44 koruny. U nafty by byly cenové změny ještě o další dva procentní body vyšší.

Ještě více by emisní povolenky zvedly ceny za vytápění. „Nejvíce by byly zasaženy domácnosti topící uhlím a zemním plynem,“ řekla Baudyšová s tím, že i při levnější variantě povolenek by plyn zdražil o 15 procent, uhlí o 30 procent. Pro domácnosti, které topí uhlím, by to podle studie znamenalo zvýšené výdaje o tisíc korun měsíčně. Ti, kdo topí plynem, by si připlatili v průměru 570 korun každý měsíc.