Stínový ministr průmyslu a obchodu Pavel Drobil (ODS) řekl, že prodloužení je dobrou zprávou pro českou ekonomiku a energetiku. "Samozřejmě, že to není zadarmo a ona možnost prodloužení provozu bude vyžadovat již také oznámené investice ve výši pět až šest miliard korun ročně, tedy přibližně 200 miliard korun (bez započtení ceny peněz) do roku 2065," uvedl. Dodal, že je to bezpochyby významně nižší náklad, než by stála výstavba nových čtyř bloků. "Ale nesmí to být ukolébavka pro tuto ani žádnou další vládu, že se může jakkoliv zdržovat nebo zpochybňovat výstavba nových bloků v EDU II a dostavba Temelína," dodal.

Současné bloky by v budoucnu měly doplňovat dva nové bloky, které v Dukovanech připravuje korejská společnost KHNP. První z nových reaktorů v Dukovanech by měl být hotový v roce 2036. Vláda v příštím roce rozhodne také o stavbě dvou nových jaderných bloků v Temelíně.

"Prodloužení provozu Dukovan na 80 let je velmi dobrou zprávou pro ČR i moji domovskou Vysočinu. Jako ministr průmyslu jsem o to velmi stál. Jaderná energetika musí být pilířem naší energetiky. Důležité také je, že na modernizaci se téměř výhradně podílí české firmy a ukazuje to na velký potenciál růstu českého exportu jaderných technologií do světa," uvedl poslanec a bývalý ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).

Předseda Pirátů Zdeněk Hřib řekl, že prodloužení provozu bloků v Dukovanech vnímá pozitivně. "V tom jsme rozhodně za jedno s experty a analytiky. Jde o očekávaný krok, který může pomoci překlenout období proměny energetiky," uvedl. Dodal, že samo prodloužení provozu stávajících jaderných bloků nestačí. Energetickou bezpečnost podle něj nezajistí jeden zdroj, ale kombinace stabilních zdrojů, rychlejšího rozvoje obnovitelných zdrojů a energetických úspor.

V současnosti v Dukovanech fungují čtyři jaderné bloky, z nichž má každý výkon 510 megawattů (MW). První z nich byl zprovozněn v roce 1985, další byly spuštěny v následujících dvou letech.

Další provoz stávajících bloků bude podle Havlíčka nutný kvůli předpokládanému růstu spotřeby a výroby elektřiny. Ministerstvo průmyslu a obchodu s nimi proto počítá i v dlouhodobé energetické strategii.