Konečné schválení pozice EP je v plánu na plenárním zasedání ve Štrasburku na konci dubna. Následně začnou vyjednávání s Radou EU, která zastupuje členské státy. Takzvané trialogy by mohly skončit ještě do léta.

Nerudová obdržela kolem stovky pozměňovacích návrhů a uplynulé tři měsíce byly podle ní plné intenzivních vyjednávání. Nakonec pro svůj kompromisní návrh získala širokou podporu, dokonce i od europoslanců například z populistické frakce Patrioti pro Evropu. Pro hlasovalo 58 europoslanců, devět jich bylo proti a devět se zdrželo hlasování.

Systém emisních povolenek ETS má motivovat ke snižování emisí. Společnosti si musí kupovat povolenky za každou tunu oxidu uhličitého, kterou vypustí. Čím více emisí, tím mají vyšší náklady, a proto se jim vyplatí investovat do čistších technologií.

Systém ETS 1 je hlavní evropský trh s emisními povolenkami, týká se energetiky, velkého průmyslu a letecké dopravy v EU. Rozšíření systému ETS 2 má být zprovozněno po ročním odkladu v roce 2028 a mělo by se týkat silniční dopravy či vytápění budov. Součástí zavedení ETS 2 má být i sociálně-klimatický fond, který má zmírnit dopady na nízkopříjmové domácnosti.

Česko, tehdy ještě za bývalé vlády premiéra Petra Fialy, patřilo do skupiny 19 zemí, které žádaly na evropské úrovni změny systému a posílení cenových brzd v ETS 2 tak, aby se ochránily domácnosti před vysokými cenami. Nová česká vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) systém zcela odmítá.

Návrh, který Nerudová prosadila, na jednu stranu podporuje kroky Evropské komise směřující k vyslání více povolenek ze stabilizační rezervy (MSR). Na druhou stranu ale říká, že navržená opatření jsou nedostatečná ke zmírnění sociálních dopadů ETS 2. Proto navrhuje zaprvé možnost dočasně vyjmout rezidenční budovy ze systému ETS 2 s tím, že by domácnosti byly ponechány mimo systém do té doby, než se dekarbonizuje vytápění. Tím by se v prvních letech fungování zabránilo zásadním sociálním dopadům na domácnosti, zejména na ty nejchudší, které topí uhlím.

Návrh také hovoří o nastavení stropu pro povolenky ve výši 45 eur za tunu CO2 v dnešních cenách, nikoli v cenách roku 2020. To by mohlo zajistit snížení ceny povolenky o čtvrtinu až třetinu.

"Nestačí jen poslat na trh více povolenek. Dekarbonizace může fungovat pouze tehdy, pokud je sociálně únosná a pokud lidé mají reálnou možnost změnu zvládnout. Domácnosti si zaslouží silnější ochranu," uvedla europoslankyně Nerudová. "Jsem ráda, že se podařilo získat podporu pro konkrétní návrhy, které mohou lidem skutečně pomoci. Teď bude klíčové, jakou pozici zaujmou členské státy v dalším vyjednávání. Je naprosto klíčové, aby na mě navázala česká vláda a splnila si své domácí úkoly," dodala.

Návrh podpořila i stínová zpravodajka z frakce Patrioti pro Evropu Jana Nagyová (ANO) s tím, že "je lepší než současný stav". "Navrhovaný stav není úplně dobrý, nepřipadá nám to dostatečné, nicméně bereme to tak, že je to takový drobný krůček," řekla Nagyová ČTK. Zmínila rovněž, že ANO je nyní hlavní vládní stranou v Česku, takže "musí být trochu konstruktivnější". Důležité podle ní bude, co se bude dít kolem revize systému EU ETS 1, kterou Evropská komise plánuje představit v červenci.

Právě český premiér Andrej Babiš (ANO) je jedním z unijních lídrů, kteří hlasitě požadují změnu systému emisních povolenek EU ETS. Po skončení nedávného březnového summitu EU Babiš mimo jiné uvedl, že Česko bude dál hledat spojence pro své návrhy, mezi něž patří vynětí energeticky náročného průmyslu z povolenkového systému do roku 2034.