"Až do roku 2022 bylo absolutně nemyslitelné, že by nějaký stát byl ochoten nebo schopen zaútočit na civilní jaderné zařízení. Vymykalo se to jakýmkoli rozumným úvahám," řekl Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Připomněl v této souvislosti i vyjádření bývalé šéfky Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové, podle níž se jí po útoku na areál záporožské jaderné elektrárny změnil svět. Tato největší jaderná elektrárna v Evropě je do současnosti obsazena ruskými vojsky.

Ruské síly tehdy sice nezaútočily přímo na reaktory, ale na přidružené objekty. "I to ale skýtá rizika, protože reaktory je nutné neustále chladit, a k tomu slouží podpůrná zařízení," uvedl Bříza. Poškození těchto systémů může podle něj vést k jaderné havárii. Dodal, že jakékoliv vojenské střety v areálu jaderné elektrárny jsou neomluvitelné.

Podle Pavla Havlíčka z Asociace pro mezinárodní otázky útoky na civilní jadernou infrastrukturu představují riziko nejen kvůli centralizaci výroby elektřiny, ale i zmíněných navázaných systémů, včetně chlazení. "Je to jeden objekt, který může být snadno zasažen například dronem, jak ukázala ukrajinská zkušenost," dodal.

Loni dron zasáhl takzvaný sarkofág, kterým je překryt jaderný reaktor zničený při černobylské havárii. Stala se před 40 lety a doteď je považována za jednu z největších havárií v historii jaderné energetiky.

Bezprostřední riziko úniku radioaktivních látek z Černobylu po tomto zásahu podle Břízy nehrozí. Nový kryt, který byl instalován v posledních letech, doplňuje původní konstrukci z roku 1986. "I kdyby došlo k jeho poškození, situace by zůstala stabilní," uvedl.

Ukrajinský generální prokurátor Ruslan Kravčenko tento týden také uvedl, že Rusko při svých útocích na cíle na Ukrajině opakovaně vysílalo drony a rakety na letovou dráhu v blízkosti odstavené černobylské jaderné elektrárny, čímž se podle něj zvýšilo riziko rozsáhlé nehody.

Odborníci se shodují v tom, že z hlediska mezinárodního práva jsou útoky na jaderná zařízení i civilní infrastrukturu nepřípustné. "Ve válečném konfliktu ale často jde mezinárodní právo stranou, což vidíme dnes a denně na Ukrajině," podotkl Bříza.

Havlíček připomněl, že útoky na civilní cíle, zejména jadernou infrastrukturu, jsou považovány za zločin z hlediska mezinárodního práva. "O ochranu jaderné energetiky se stará Mezinárodní agentura pro atomovou energii v čele s Rafaelem Grossim. Za tímto účelem byly vytvořeny i speciální mezinárodní instituce," řekl Havlíček.

V lednu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s šéfem Hlavního ředitelství rozvědky (HUR) Olehem Ivaščenkem řekl, že se Rusko připravuje na další útoky na ukrajinský energetický systém a infrastrukturu, včetně zařízení, která zajišťují provoz jaderných elektráren.

Motivaci útoků na jadernou infrastrukturu nechce Bříza spekulativně hodnotit. Nevylučuje však to, že mohou sloužit jako demonstrace síly. Havlíček v této souvislosti míní, že Rusko tímto jednáním testuje limity. "Rozhodně znovu pokouší naše nervy a dosavadní bariéry," uvedl.